13. - 15. 12. – Silvestr
Oslava 12°kového Silvestra
připadla letos na fujdatum od 13. do 15. prosince a zúčastnila se jí i početná delegace z fujtrasy. Díky Helence, jež popíchla Šéfíka, se tento rozkomíhal a zajistil pro oslavu chatu Apalucha na Horní Malé Úpě, patřící jednomu z jeho četných kapitalistů, které jak se zdá, dokáže úspěšně vykořisťovat. A protože na Horní Malou Úpu není kloudné spojení veřejnou dopravou, zajistila Helenka autobus. A tak zase po letech jsme jeli společným autobusem osvědčené firmy Kukla jako páni až na Pomezky. Tam pro nás přijela dvě auta z Apaluchy a odvezla nám bagáž a Sašu s jeho kontrabasem. Ostatní jsme šli pěšky po holé, jen sem tam namrzlé cestě. Bylo jasno, Luna byla v úplňku a hvězd celý oceán. My jsme si pod ně nepostavili stan, ale po 1 hodině chůze došli na Apaluchu, kde jsme se ubytovali a dostali guláš s knedlíkem. Večer jsme věnovali klábosení a zpěvánkám s kapelou rozměrů a výkonů na 12ce často nevídaných.
Ráno bylo jasno, sluníčko svítilo, ale sníh byl jím tak vyžrán, že jsme šli na výlet raději pěšky. Vytvořilo se několik skupinek, ale většina šla směrem na Jelenku, kde jsme se postupně sešli. Den byl jako vymalovaný a tak pár lidí vylezlo až na Sněžku, kde to dost foukalo. Většina z nás se vrátila až za tmy. Naše řady se rozrostly o Nigrinovy, kteří přijeli dopoledne. Silvestrovské veselí začalo v 7 večer řízečkem s brsalátkem. Kapela byla posílena o Miloše a tak i nejzarytějším kecalům nezbylo nic jiného než taky zpívat. Pak se podávala druhá studená večeře, proběhlo slavnostní předání převoznického vesla (šéfovství trasy) od Magdy k Řezákovi, jenž tuto navýsost čestnou funkci převzal již potřetí a stal se tak možná i v celém TAKu v této disciplíně rekordmanem. O půlnoci jsme si připili brutálním šampáněm, heterosexuálně jsme se olíbali a konstatovali, že jsme zase o rok starší. Pak se ještě hrálo a povídalo. Ve dvě jsme šli spát.
Na Nový rok ráno bylo zase hezky a tak jsme nechali bagáž v jídelně a vyrazili na výlet zase kam kdo chtěl. Část z nás šla zase na Jelenku, kde bylo hezky. Pak jsme se postupně sešli v hospodě Hradečanka na Pomezních Boudách a čekali na autobus. Bagáž nám k autobusu přivezli z Apaluchy chataři. Pak jsme se naložili a po sedmé byli v Praze. A to je všechno.
Co na závěr? Z ohlasů vyplynulo, že se i letošní Silvestr líbil a do seznamu přívětivých ubytoven, kam se rádi někdy vrátíme, přibyla i Apalucha. Jen ty lyže jsme vůbec nevybalili.
Šéfík
Fotky od Šéfíka
Fotky (nejen) od Řezáka
4. 11. – Takovou jsme ji znali, Evu Procházkovou
Odešla naše kamarádka proslulá znalostmi historie a velkými baťohy.
Další fotky jsou třeba na albech Oldy Kloučka.
Evin referát přednesený na Píčhoře při toulce za Ánriho 14. 4. 2012
26. - 29. 9. – Stezka Krkonoše
Dvanáct otázek ke Stezce:
Helenka
Zobrazit mapu Stezka 2013 na větší mapě
Zakončení na louce pod Smejkalovou boudou nad Vrchlabím.
Fotky od Hanči
Fotky od Šály
Fotky od Řezáka
Fotky od Šéfíka
15. - 22. 8. – Expedícia Rudohorie
Když v autobusu cestou na 12kového Silvestra 2012 Jana řekla Zdeňkovi, že by ráda jela do Slovenského Rudohoří a to „natěžko“, vypadalo to jako nesplnitelné přání…
A jak to dopadlo, přečtěte si v podrobné zprávě od Šéfíka a Jany.
3. - 11. 8. – Voda
Fotky od Řezáka
4. - 7. 7. – Cyklotoulka & Husí svátky v Rapšachu
Zpráva od Hani
Fotky od Šéfíka
15. - 16. 6. – Svatovítská degustace u Jurků
Tradičně perfektní zápis od Jindry
Fotky od Šéfíka
Jenom pro upřesnění – tím blonďatým dárečkem na dráze myslí Jindra průvodčího, který se rozhodl, že ve vagónu pro cestující s dětmi skutečně nemáme co pohledávat, a prudil tak dlouho, až se mu podařilo opravdu nás vystrnadit, a to za pomoci skautské družiny. V Rokycanech potom vlak nabral mírné zpoždění, neboť musel čekat, než se s bagáží přeplahočíme přes půl nástupiště, a navíc průvodčí nezačal vyndavat kola, dokud nedorazil poslední z nás, tj. Láďa mající jízdenky…
31. 5. - 2. 6. – Výstup na Smrk
Pro cukrové panenky a panáčky tentokrát opravdu nebyl, zato byl pro Honzu, Hani, Janu, Ištvánovy, Pochmanovy a Šéfíka. Předpověď byla sice deštivá, ale pátek k večeru, kdy jsme dorazili za Jizerky, bylo slunečno a pěkně. Bydlili jsme zase v Juniorkempu, kde nás čekala přívětivá paní Semerádová s večeří. Pak se šlo do hotelu Měděnec na pivo. Načatý večer byl dokončen vínem v táboře.
Ráno pršelo. Po snídani jsme vyrazili do deště, jenž nás provázel až nahoru na Smrk. Tam jsme našli azyl v pivním stanu, jenž byl díky počasí poloprázdný. Místa bylo dost a pivo nám bylo přímo vnucováno, stejně jako bramboráčky, lívance a ostatní dobroty, na které se jindy stávaly dlouhé fronty. Venku pršelo a ven se nám nechtělo, ale nakonec jsme museli. Vzhledem k počasí jsme se rozhodli po sestup po silnici. Většina z nás se zastavila ve stanu s pivem Konrád. Velká zastávka, kde jsme se všichni sešli, byla v chatě Hubertka. Byli jsme téměř jediní hosté a tak se nám dostalo mimořádné péče. Bylo tam hezky a teplo. Zpáteční cesta byla zase v dešti.
Večer jsme šli do penzionu Pohoda. Byla tam večeře pití a pohoda. Půlnoční posezení bylo krátké a většina lidiček šla raději spát.
Ráno pršelo. I asfaltka před kempem, která byla včera jen mokrá, se změnila v bystrý ručej. Ale v hájovně, kam jsme se vydali, nepršelo a měli zase polotmavého Konráda. Ten sice záhy došel, ale světlý byl neméně dobrý. Venku stále pršelo a tak jsme zůstali až do oběda. Byl guláš, jen Ištván měl pštrosí karboše. Pak v dešti se zastávkou v Obřím sudu do Hejnice na nádraží, kde nám před nosem ujel vláček. Ten další jel za hodinu, kterou jsme strávili na verandě při víně, biošpeku a jiných dobrotách. Až tehdy jsme se z Álinýho telefonátu dověděli, že v Praze a i jindy jsou povodně a že metro nejezdí. Takže se ukázalo, že i přes stálý déšť jsme vlastně byli ve srážkovém stínu. Také jsme zjistili, že ročníky narození nás osmi vytváří plynulý sled od 1949 (Šéfík) do 1956 (Jindra). Pak už jen vláčkem do Liberce, přestup na žlutý bus (Helenka tentokrát jízdenky neztratila) a v Praze jsme se rychle rozprchli.
Sláva nazdar výletu, promokli jsme, už jsme tu!
Šéfík
Fotky od Šéfíka
8. - 12. 5. – Pidistezka „V korunách stromů“
Zpráva od Helenky
Fotky od Řezáka
Zimní běžkové výpravy
Když je něco podruhé, tak už je to prý tradice. Takže po třech letech se pod Pepovým vedením uskutečnily dvě „tradiční“ běžkové akce:
12. & 27. 1. – Výletní Ptačí slezina, volební bramboračka, povolební guláš
Dvanáctého ledna t. r. vyšlo na sobotu a současně závěr prvního kola prezidentských voleb, a tak Ptáci pojednali první letošní Ptačí slezinu v poněkud grandióznějším stylu. Cca ve 3/4 na 9 jsme se sešli u pokladen na hl. n. a vyrazili vláčkem do Malé Hraštice. (Zakladli jsme snad ještě ve Vršovicích, vzdálenosti se nám nějak zkracují.) Vyplenit Hraštickou cukrárnu U Stáni je prakticky nemožné, ale aspoň jsme to zkusili. Osvěženi zákusky a kávou jsme příjemně mrazivým počasím vyrazili do první letošní strašidelné hospody, konkrétně Fantom v Nové Vsi. V průběhu bohatýrského oběda dorazili další účastníci, jako Ptáci nebo sám pan Majitel TAKu s Netynkou a Andreou (bez auta!!!)
K Ptákům do Mníšku, poblíž ulice Na Šibenici, to bylo jenom kousek, ale nápojů padlo cestou víc než dost. A pak přišla ta pravá volební bramboračka a zejména sledování průběžných volebních výsledků. Ty naše lokální vypadaly takto: účast 20 voličů (18 osobně, dva na dálku), 80% hlasů získal Karel, 15% Zuzana a 5% Táňa.
Za dva týdny byly volby dokonány tradičním povolebním gulášem u Řezáků, kteří ale měli v sobotu společenské povinnosti, takže se merenda uskutečnila až v neděli. Zahradní nábytek byl složený v dílně a Řezák byl líný ho rozložit, takže nezbylo, než aby se 18 přítomných, včt. tří kouzelníků ze Švédska, Itálie a Slovinska, nasardinkovalo do kuchyně o šestnácti metrech čtverečních. Co dělat, když o sousední obývák o dvaceti metrech nebyl zájem. Tak se tam alespoň uskutečnilo druhé kolo lokálních voleb s jednoznačným výsledkem – 112% pro Karla při osobní účasti osmnácti voličů a korespondenční účasti dalších dvou. Holt nejsme reprezentativní vzorek této společnosti.
Řezák
Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023
Oslava 12°kového Silvestra
připadla letos na fujdatum od 13. do 15. prosince a zúčastnila se jí i početná delegace z fujtrasy. Díky Helence, jež popíchla Šéfíka, se tento rozkomíhal a zajistil pro oslavu chatu Apalucha na Horní Malé Úpě, patřící jednomu z jeho četných kapitalistů, které jak se zdá, dokáže úspěšně vykořisťovat. A protože na Horní Malou Úpu není kloudné spojení veřejnou dopravou, zajistila Helenka autobus. A tak zase po letech jsme jeli společným autobusem osvědčené firmy Kukla jako páni až na Pomezky. Tam pro nás přijela dvě auta z Apaluchy a odvezla nám bagáž a Sašu s jeho kontrabasem. Ostatní jsme šli pěšky po holé, jen sem tam namrzlé cestě. Bylo jasno, Luna byla v úplňku a hvězd celý oceán. My jsme si pod ně nepostavili stan, ale po 1 hodině chůze došli na Apaluchu, kde jsme se ubytovali a dostali guláš s knedlíkem. Večer jsme věnovali klábosení a zpěvánkám s kapelou rozměrů a výkonů na 12ce často nevídaných.
Ráno bylo jasno, sluníčko svítilo, ale sníh byl jím tak vyžrán, že jsme šli na výlet raději pěšky. Vytvořilo se několik skupinek, ale většina šla směrem na Jelenku, kde jsme se postupně sešli. Den byl jako vymalovaný a tak pár lidí vylezlo až na Sněžku, kde to dost foukalo. Většina z nás se vrátila až za tmy. Naše řady se rozrostly o Nigrinovy, kteří přijeli dopoledne. Silvestrovské veselí začalo v 7 večer řízečkem s brsalátkem. Kapela byla posílena o Miloše a tak i nejzarytějším kecalům nezbylo nic jiného než taky zpívat. Pak se podávala druhá studená večeře, proběhlo slavnostní předání převoznického vesla (šéfovství trasy) od Magdy k Řezákovi, jenž tuto navýsost čestnou funkci převzal již potřetí a stal se tak možná i v celém TAKu v této disciplíně rekordmanem. O půlnoci jsme si připili brutálním šampáněm, heterosexuálně jsme se olíbali a konstatovali, že jsme zase o rok starší. Pak se ještě hrálo a povídalo. Ve dvě jsme šli spát.
Na Nový rok ráno bylo zase hezky a tak jsme nechali bagáž v jídelně a vyrazili na výlet zase kam kdo chtěl. Část z nás šla zase na Jelenku, kde bylo hezky. Pak jsme se postupně sešli v hospodě Hradečanka na Pomezních Boudách a čekali na autobus. Bagáž nám k autobusu přivezli z Apaluchy chataři. Pak jsme se naložili a po sedmé byli v Praze. A to je všechno.
Co na závěr? Z ohlasů vyplynulo, že se i letošní Silvestr líbil a do seznamu přívětivých ubytoven, kam se rádi někdy vrátíme, přibyla i Apalucha. Jen ty lyže jsme vůbec nevybalili.
Šéfík
Fotky od Šéfíka
Fotky (nejen) od Řezáka
4. 11. – Takovou jsme ji znali, Evu Procházkovou
Odešla naše kamarádka proslulá znalostmi historie a velkými baťohy.
|
|
|
Evin referát přednesený na Píčhoře při toulce za Ánriho 14. 4. 2012
26. - 29. 9. – Stezka Krkonoše
Dvanáct otázek ke Stezce:
- Stojí za to objednávat noclehy rok předem, když nám je čtrnáct dní před odjezdem zruší?
- Byla přísnější hospodská ve Svobodě u nádraží nebo alternativní chatařka na Rozhledu?
- Proč si krkonošské chaty stěžují na nedostatek hostů, když stejně mají zavřeno?
- Líbilo se vám Magdino kategorické rozmístění do pokojů (zejména ve Svobodě)?
- Je lépe lézt na Sněžku ve čtvrtek, kdy prší a fouká, nebo v pátek, kdy mrzne a je mlha?
- Je Vráťa na stezku už starý (jeho vlastní slova), když vyleze první na Sněžku a vydrží hrát nepřetržitě od osmi do jedné?
- Líbily se vám schody z Růžohorek na Sněžku?
- Je lépe spát na stezce v postýlce za hodně peněz nebo ve spacáku na méně?
- Vyhraje Berousek trasovou soutěž i napřesrok?
- Proč Slezákovi nedostali na Portáškách důchodcovskou slevu?
- Kolikrát byla trasová vlajka na Sněžce?
- Uděláte si čas příští Stezku (namátkou třeba Albert)?
Helenka
Zobrazit mapu Stezka 2013 na větší mapě
Noclehy:
| 0. | středa | 25. 9. | Svoboda nad Úpou | hotel Sport |
| 1. | čtvrtek | 26. 9. | Pec pod Sněžkou | Husova bouda |
| 2. | pátek | 27. 9. | Pec pod Sněžkou | Husova bouda |
| 3. | sobota | 28. 9. | Strážné | chata Rozhled |
Zakončení na louce pod Smejkalovou boudou nad Vrchlabím.
Fotky od Hanči
Fotky od Šály
Fotky od Řezáka
Fotky od Šéfíka
15. - 22. 8. – Expedícia Rudohorie
Když v autobusu cestou na 12kového Silvestra 2012 Jana řekla Zdeňkovi, že by ráda jela do Slovenského Rudohoří a to „natěžko“, vypadalo to jako nesplnitelné přání…
A jak to dopadlo, přečtěte si v podrobné zprávě od Šéfíka a Jany.
3. - 11. 8. – Voda
Fotky od Řezáka
4. - 7. 7. – Cyklotoulka & Husí svátky v Rapšachu
Zpráva od Hani
Fotky od Šéfíka
15. - 16. 6. – Svatovítská degustace u Jurků
Tradičně perfektní zápis od Jindry
Fotky od Šéfíka
Jenom pro upřesnění – tím blonďatým dárečkem na dráze myslí Jindra průvodčího, který se rozhodl, že ve vagónu pro cestující s dětmi skutečně nemáme co pohledávat, a prudil tak dlouho, až se mu podařilo opravdu nás vystrnadit, a to za pomoci skautské družiny. V Rokycanech potom vlak nabral mírné zpoždění, neboť musel čekat, než se s bagáží přeplahočíme přes půl nástupiště, a navíc průvodčí nezačal vyndavat kola, dokud nedorazil poslední z nás, tj. Láďa mající jízdenky…
31. 5. - 2. 6. – Výstup na Smrk
Pro cukrové panenky a panáčky tentokrát opravdu nebyl, zato byl pro Honzu, Hani, Janu, Ištvánovy, Pochmanovy a Šéfíka. Předpověď byla sice deštivá, ale pátek k večeru, kdy jsme dorazili za Jizerky, bylo slunečno a pěkně. Bydlili jsme zase v Juniorkempu, kde nás čekala přívětivá paní Semerádová s večeří. Pak se šlo do hotelu Měděnec na pivo. Načatý večer byl dokončen vínem v táboře.
Ráno pršelo. Po snídani jsme vyrazili do deště, jenž nás provázel až nahoru na Smrk. Tam jsme našli azyl v pivním stanu, jenž byl díky počasí poloprázdný. Místa bylo dost a pivo nám bylo přímo vnucováno, stejně jako bramboráčky, lívance a ostatní dobroty, na které se jindy stávaly dlouhé fronty. Venku pršelo a ven se nám nechtělo, ale nakonec jsme museli. Vzhledem k počasí jsme se rozhodli po sestup po silnici. Většina z nás se zastavila ve stanu s pivem Konrád. Velká zastávka, kde jsme se všichni sešli, byla v chatě Hubertka. Byli jsme téměř jediní hosté a tak se nám dostalo mimořádné péče. Bylo tam hezky a teplo. Zpáteční cesta byla zase v dešti.
Večer jsme šli do penzionu Pohoda. Byla tam večeře pití a pohoda. Půlnoční posezení bylo krátké a většina lidiček šla raději spát.
Ráno pršelo. I asfaltka před kempem, která byla včera jen mokrá, se změnila v bystrý ručej. Ale v hájovně, kam jsme se vydali, nepršelo a měli zase polotmavého Konráda. Ten sice záhy došel, ale světlý byl neméně dobrý. Venku stále pršelo a tak jsme zůstali až do oběda. Byl guláš, jen Ištván měl pštrosí karboše. Pak v dešti se zastávkou v Obřím sudu do Hejnice na nádraží, kde nám před nosem ujel vláček. Ten další jel za hodinu, kterou jsme strávili na verandě při víně, biošpeku a jiných dobrotách. Až tehdy jsme se z Álinýho telefonátu dověděli, že v Praze a i jindy jsou povodně a že metro nejezdí. Takže se ukázalo, že i přes stálý déšť jsme vlastně byli ve srážkovém stínu. Také jsme zjistili, že ročníky narození nás osmi vytváří plynulý sled od 1949 (Šéfík) do 1956 (Jindra). Pak už jen vláčkem do Liberce, přestup na žlutý bus (Helenka tentokrát jízdenky neztratila) a v Praze jsme se rychle rozprchli.
Sláva nazdar výletu, promokli jsme, už jsme tu!
Šéfík
Fotky od Šéfíka
8. - 12. 5. – Pidistezka „V korunách stromů“
Zpráva od Helenky
Fotky od Řezáka
Zimní běžkové výpravy
Když je něco podruhé, tak už je to prý tradice. Takže po třech letech se pod Pepovým vedením uskutečnily dvě „tradiční“ běžkové akce:
- 6. 1. Václavák na běžkách
Noční Prahou od Muzea dolů Václavákem, přes Staré Město, Karlův most (skvělé bruslení!), Kampu, zpátky přes Karlův most (fantastické bruslení!!!) a Karlínem a Libní na Palmovku.
Zpráva od Pepy
Fotky od Evy Vrbové
Mapa
- 19. - 20. 1. Polární výprava na tábor
Se spacákem na tábor, většina s karimatkou, jeden bez.
Zpráva od Řezáka
Fotky od Řezáka
12. & 27. 1. – Výletní Ptačí slezina, volební bramboračka, povolební guláš
Dvanáctého ledna t. r. vyšlo na sobotu a současně závěr prvního kola prezidentských voleb, a tak Ptáci pojednali první letošní Ptačí slezinu v poněkud grandióznějším stylu. Cca ve 3/4 na 9 jsme se sešli u pokladen na hl. n. a vyrazili vláčkem do Malé Hraštice. (Zakladli jsme snad ještě ve Vršovicích, vzdálenosti se nám nějak zkracují.) Vyplenit Hraštickou cukrárnu U Stáni je prakticky nemožné, ale aspoň jsme to zkusili. Osvěženi zákusky a kávou jsme příjemně mrazivým počasím vyrazili do první letošní strašidelné hospody, konkrétně Fantom v Nové Vsi. V průběhu bohatýrského oběda dorazili další účastníci, jako Ptáci nebo sám pan Majitel TAKu s Netynkou a Andreou (bez auta!!!)
K Ptákům do Mníšku, poblíž ulice Na Šibenici, to bylo jenom kousek, ale nápojů padlo cestou víc než dost. A pak přišla ta pravá volební bramboračka a zejména sledování průběžných volebních výsledků. Ty naše lokální vypadaly takto: účast 20 voličů (18 osobně, dva na dálku), 80% hlasů získal Karel, 15% Zuzana a 5% Táňa.
Za dva týdny byly volby dokonány tradičním povolebním gulášem u Řezáků, kteří ale měli v sobotu společenské povinnosti, takže se merenda uskutečnila až v neděli. Zahradní nábytek byl složený v dílně a Řezák byl líný ho rozložit, takže nezbylo, než aby se 18 přítomných, včt. tří kouzelníků ze Švédska, Itálie a Slovinska, nasardinkovalo do kuchyně o šestnácti metrech čtverečních. Co dělat, když o sousední obývák o dvaceti metrech nebyl zájem. Tak se tam alespoň uskutečnilo druhé kolo lokálních voleb s jednoznačným výsledkem – 112% pro Karla při osobní účasti osmnácti voličů a korespondenční účasti dalších dvou. Holt nejsme reprezentativní vzorek této společnosti.
Řezák
|
Ptačí sleziny Ptačí pošta pro 12 a fuj 13 V první hodině roku 2013 vás všechny zdraví PTÁCI a autor filmových PTÁKŮ Alfred Hitchcock. Proč zrovna ten pán na podstavci obklopený ptáky? To proto, že jako své první dílo v roce 1922 natočil tento člověk, považovaný často za blázna, film s názvem „Number 13“ (mimochodem to prý byl první pornofilm na světě – neviděli jsme). Protože se s tímto fuj-číslem budeme setkávat celý příští rok, což bude horror, musíme se na to postupně připravit a demokraticky jsme rozhodli, že ptačí sleziny v roce 2013 budou v hospodách, které budou mít hororové, strašidelné a různé kuriozní názvy. Budeme se snažit aby zůstalo jen u názvů. Ptáci |
Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023