Pečky a okolí
40 000 let př.: poslední doba ledová – střední paleolit – holé šterkopískové terasy, písečné přesypy – pozůstatky v okolí – např. Písková Lhota, Kostelní Lhota, Sokoleč, Oseček i Pečky – snad na cestách za zvěří první lidé z jižní Moravy, lovci mamutů – první stopy Radim (křemencové kolekce (opracovaných šutrů) nalezené v padesátých letech)– osídlení pravděpodobně hustší, než se předpokládalo.
10 000 let př.: Labe již teče zhruba tam, co nyní, vraci se les, hustý atd. - protiklad dnešní představě lesostepi, v níž se pohybují sběrači – teplo asi jako dnes ve Španělsku, usazování sladkovodních vápenců – mimo jiné Chotutice a úpatí Pičhory (pěnovce a traventiny) – nálezy zkameněliny cestou z Chroustova do Radimi.
6000 př.: První nálezy stálejšího osídlení – Nymburk, Písková Lhota – drobná kamenná industrie
5000 př.: První zemědělci - Bylany u Kutné Hory, lineární a volutová keramika, domy, vesnice o (snad, asi) 200 lidech, klučení lesa, dřevěné nástroje, kamenné sekery, mlaty, klíny – Milčice, Pečky – nálezy při stavbě rafinerie cukru a v bezprostředním okolí (severozápadně od dnešního nádraží), 1870 = též zlaté závity, které si vzal majitel s domovským sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem), Ratenice, Sokoleč, na jižním okraji Pečecka se předpokládá listnatý les
2000-1600 př.: lid s kulturou zvoncovitých pohárů – střední Evropa s výběžky do Dánska, britské ostrovy, západní pobřeží Francie, příchod z jihovýchodní Evropy, Turecka, též pohřby do odpadních jam, individuální pohřby nespálených těl – mírně skrčená poloha, inventář hrobů – drobné dary, např.Radim, zvířecí zub, nádoba. Mísení a změny v antropologickém typu, alpinský a nordický typ, žárový hrob Třebestovice, Sadská, Pečky (typ hrobu neuveden), nejistá následnost kultur řivnáčské, šnůrové a zvoncovitých pohárů, vyústění do únětické kultury? , pastevectví nebo již počátky zemědělství, tírky zrn (předchůdci kamenných mlýnků). Řídká sídliště, snad též prospektorské cíle – hledání kovů hlavně cínovce
2000 př. - před 1600 př.: Snad souběh s předchozím. Začátek nejistý - Únětická kultura – bronz, slitina mědi a cínu. Starší únětická kultura – hroby výhradně kostrové, kreamika, nekropole až přes 100 hrobů – kOLÍNSKO- Polepy, zde nález z Cerhenic, hrobová výbava náhrdelník z mramorových a kostěných korálků, vlivy předchozích kultur, antropologické typy, asimilace, šnůrová keramika = Indoevropané, zvonce= neindo, Opevněná sídla např. Velim – Skalka, v polovině 2. tis. - mohyl. kultura, později zde starší období lužické kultury, žárové pohřby =později lid popelnicových polí, ale velký podíl kostrových pohřbů, lidnaté osídlení, zemědělci, drobná tělesná stavba, hroby uniformní, majetkové rozdíly -viz depoty, nález zlaté sekerky ze Sokolče a zlomky zlatých spirál - zřejmě forma tezauru, koncem doby bronzové – lid knovízské kultury štítarský typ – Radim, výšinná sídla Skalka ve Velimi? Pečky – dílny knovízské kultury, extenzívní forma – podle množství odpadu, řezbáři kosti a parohu, 300 kusů nesoucích stopy opracování, postranice udidel z kostí, Tatce), knovízská a lužická kultura vedle sebe (Nová Ves u Kolína), pohřby žehem i kostrové, pohřby v odpadních jamách (v menšině, na okrajích pořebišť, nejde přitom o chudé pohřby, skrčené i natažené, mimo jiné zvláštní pohřby tváří k zemi, na hromadě rozbitých nádob v sedě, hromadné hroby rozčtvrcených těl, zohavení mrtvoly, apod. Zatím bez adekvátního vysvětlení. Stavby zahloubené obdélníkové (Tatce), domestikace zvířat včetně koní, většina základních řemesel. Bylany u Českého Brodu, komorové hroby
1000 př.: První keltské kemny a zpracování železa – opevněné sídlo nedaleko Plaňan, menší sídla Pečky , Ratenice, těžba železa, stříbra u Kolína– Halštatské období 5.-4. př. Až 300 př.: nové keltské skupiny, původ oblast Hercynska, původně vojenské vpády, kolonizace snad později. Viz útoky na Řím, plochá pohřebiště v nejúrodnějších oblastech, též Českobrodsko, Kolínsko, Čáslavsko, starší obyvatelstvo (rovněž keltské) pod jejich nadvládou (pohřebiště v Pečkách (20 hrobů, štítarská kultura)
vojenská funkce oppid, též však hospodářská a obchodní., venkovské keltské osady – hrnčířství, Cerhenice, Cerhýnky, Pečky (pohřebiště z doby laténské 10 kostrových hrobů, část NM, ostatní ztraceno, též kostrové hroby v rafinerii a na náměstí (4.-3 st. př.)
Gernáni? - nejasné, česká kotlina není ve sféře římského politického zájmu, přelom tisísíletí – obchod s Římany, nálezy mincí Velim, Dobřichov, Pečky (15 žárových a jeden kostrový hrob s železnými a bronzovými milodary, 1-3 st.)
Nálezy ze starší a mladší doby římské – Třebická a Pičhora - devadesátá léta19. Století, obecní lom a těžba cihlářské hlíny, Josef Ladislav Píč, archeolog, nejméně 131 zachráněných hrobů, 6 bronzových a 82 hliněných popelnic, pouzdra k pochvám mečů,spony, bronzové i železné, přesky, nákončí (též Radim, Pečky) – sídliště+ (3. st.) , osady se vytvářely z hospodářských komplexů (chata se zahloubenou podlahou, obdélníkový půdorys, stopy po nosných kůlech, ohniště uprostřed), SÝPKA, DÍLNY, PECE, sušárny, ohrady apod. Nádoby z dovozu, s ozdobnými prvky , vědra, nejstarší je souprava signovaná PHILOCALI z Pičhory, bronzové nádoby, celkem 4 ks, stříbrné nádoby- ucho konvice s kozlem, součást zbroje z římského dovozu, zřejmě kořist, protože zbraně zakázáno vyvážet, (Pičhora i Třebická, zřejmě hroby významných jedinců, zejména ve starší době římské, o zřízení viz Tacitus). Hroby se zbraněmi , zpravidla kopí a oštěp a štít či meč, snad bojovnická pohřebiště, členů družiny - na Pičhoře 17%, ve 24 z 154 hrobů)), ostatní artefeky – zemřelý nárok na výbavu podle společenského postavení. Mince ze sídliště z Radimi, ze stejné doby Třebická, ostroh nad Výrovkou směrem k Cerhenicům (z ml. doby římské navazuje na Pičhoru- detailně prozkoumáno, nálezy zbraní a výstroje, součásti opaků, nákončí, stříbrné nákrčníky, přívěsky, ocílky-též Pečky), nůž v mužském hrobě, nůžky, drátky, rydla, hroty zbraní, šípů a kopí, kruhová sponka se stylizovanou prolamovanou lidskou postavou – nůž též Pečky, Pohřebiště starší doby řím. (Pičhora). Jsou využívána i později) (zde sídliště zaniklo asi 3-4 st. n.), boje s Markomany, 2 st.-4. st. (Římané definitivně rezignují. Nelze zachytit sociální vrstvy, např. vrstvu bojovníků., terakotová soška ze Sadské, Král?, významné osoby v osadě, bojovníci, kněží, svobodní (řemeslníci, zemědělci), otroci =zajatci či pro dluhy
Radim, doba laténská (4.-3. St.př.), kostrovýá hrob, keramika tuhová, germánská žárové hroby, bronz, Píč, 1 st.n., pozdní doba římská, kostr. 5 st.n.
5 st. n.: Slované – Klučov, Kouřim, Libice – velká sídliště
10st. - kostelíky Dobřichov, Vrbčany, Žabonosy
1000 n.: ochlazení – rozšíření blat – Ratenice, Pečky, mezi Dobřichovem a Cerhemicemi, směrem k Sadské
datování obcí podle tvaru návsi – okrouhlice (jeden z nejstarších typů), ulicový typ, poslední vlna kolonizace 14. st. ( Lhoty, ulicový typ). První písemné zmínky ze 13. a 14. století, lokality však vesměs starší. Budování rybníků od 14. století, jedním ze stavebníků Mikuláš Cerhenický z Dražovic, držel též část Ratenic a Peček – mlýnská struha od Radimi přes Dobřichov a Pečky zpět do Výrovky u Vrbové Lhoty , např. Rybník Klenot (dodnes bašta v polích), které zanikly zpravidla v 18. A počátkem 19. Století – populační růst = hlad po půdě. Dějiny lokalit nejasné, solidní zpracování dějin chybí, informace často zavádějící. Nutno brát s rezervou!
Pečky na Podblatí neb Podblatné, rozsáhlá blata směrem k Sadské a Vrbové Lhotě, 1225 – v listině Př. Ot. I. Jan z Peček, 1359 Jarohněv z Peček presentuje faráře v kostele ve Chvatlinách ?
1408 Jindřich Zdeněk z Peček
část vsi náležela Poděbradskému panství (viz postoupení panství Hynkovi z Lichtenburka a ze Žleb - 1345, část Peček kanovnictví norimberskému? Pak ji postoupil Zikmund Jiřímu z Kunštátu.
Svobodný dvůr v Pečkách drželi poděbraský pukrabí Zikmund z Bítova a poté jeho potomci z Bítova téměr do konce 16. století, podle urbáře z roku 1553 zde svobodný dvůr a 13 poddanských usedlostí, masný krám a dvě krčmy, v roce 1590 se zde připomíná Prokop Jiráčků a Jan Máša. 1626 – Lichtenštejnové (zčásti)
Cís. Otisk – osídlení soustředěno především okolo dnešního náměstí, rybník směrem k dnešnímu parku
Rozvoj v souvislosti se stavbou dráhy (1845), 1879 městYS, 1925 město, 1031 městský znak
Pečky (pokr.)
Kostel Českobratrské církve evangelické, raNĚ KUBISTICKÝ PODLE NÁVRHU Oldřicha Lisky, 1913 až 1915, raně kubistický interiér (údajně jediný kostel na světě, jehož interiér v tomto stylu, spojený s evangelickou farou, koncipovanou jako moderní kubistická vila
Socha Jana Husa, dílo Stanislava Suchardy z let 1913-1914, instalována na západní straně náměstí, v roce 1975 přenesena před českobratský kostel
Kostel sv. Václava, pseudorománský kostel, 1906-1912 podle návrhu Bohumila Štěrby, fresky ze života sv. Václava podle Františka Urbana
Radnice, dokončena v roce 1901, stavitel Jan Sklenář
tvrz Kandie u mlýnské strouhy na poč. Dobřichova, do devadesátých lert 19. století její základy patrny v terénu, popsána Píčem jako pahorek nepravdelného půdorysu, valy a příkopy, chráněno vodou
Hynkův mlýn při cestě do Radimi, doložen v roce 1520 jako majetek Jana Radimského ze Slavkova, nynější stav z roku 1808, o roku 1900 majitel František Hynek
Dobřichov,
Kostel Nejsvětější Trojice, původně považovaný za opevněný otónský kostel, dnešní sakristie, pravděpodobnější vznik v první pol. 13. st., první písem. Zmínka 1352, pozdněgotická přestavba koncem 15. století, vesnice v majetku Vladislava Jagelonského (tedy součást poděbradského panství), žebrová klenba, hranolovitá věž, barokní přestavba 1740, věž (1776), interiér – pozdně gotický sanktuář, konzoly, z nichž jedna zdobena písmenem W (Vladislav J.), rokokový oltář 1744, kazatelna, křtitelnice , obrazy z druhé pol. 19. století, oltář sv. Jana Nepomuckého s obrazem od Ignáce Raaba, 1766
V 16. století (poč.), ves rozdělena nejprve Jan z Mochova a Václav Hrůza z Chelčic, pak část ke Kostelci nad Černými lesy (Smiřičtí), Albrecht z Valdštejna, 1626 Lichtenštejnové, druhá část k panství Cerhenice, Eliška ze Střížkova, Střelové z Rokyc, Šternberkové, od 18. st. Nadace ústavu člectičen na Praž. Hradě
Sládkova stráň – směrem na Cerhenice, příprdní památka, suchomilné a teplomilné rostliny (vstavač kukačka, prvosenka jarní, bradáček vejčitý)
Radim
Výšinné hradiště Šance ( 268 m. n. m.), obtéká obloukem Výrovka, skalnaté údolí, o rozloze asi 6,32 ha (poškozeno země d.), vnitřní hradiště opevněno valem (v 19. St. Ještě o výšce 8 m), halštatské 750 př. N., Slované v 8.-12. St. N. Jen povrchové sběry. Slovanské hroby s rakvemi dlabanými z kmene, bronzové gombíky, 9. St.při silnici do Planˇan, 1890 P9č
První zmínka 1320, Bedřich z Radimi, 1340 kouřimský měšťan Mikuláš Klaryc, pak kutnohorský měšťan Hanuš Tropar, 1388 odúmrť, 1399 kutnohorský měšťan Václav Wunderwein, 15. Století rozdělena na dva díly Ota z Radimi, Wolfart z Javora (staveník tvrze).
Vodní tvrz nad potokem Výrovka, nad rybníkem, který tvořil součást hradní ochrany, dochována rozsáhlé gotické sklepení s gotickými portálky a letopočtem 1434, pravděpodobně již ze 13. (někde se uvádí až 14. St.¨) století, prvním majitelem Volfart z Javora a Radimui (1423-1436), písemná zmínka 1446, Maruše, Volfartova vdova ji prodala Matěji Dubeckému z Dubče, 1483 ji i s tvrzí spojil dvě části vsi a prodal je Oldřichu z Kralovic, 1541 páni z HUstiřan, poč. 17. St. Karel Záruba z Hustiřan nechal v bezprostředním sousedství vystavět zámek. 1610 tvrz opuštěna, využívána jako hospodářský objekt, dnes v soukromých rukách
Zámek, údajně částečná přestavba tvrze?, zčásti nová výstavba, saská renesance, typická ukázka venkovského šlechtického sídla, stavebníci Zárubové, pak snad Šternberkové, Albrecht uý z Valdštejna, 1634 Berchtoldt z Uherčic, pak Gräfenburgové, Gallasové, 1702 novorytíř Jan František Brahler (pražský poštmistr a vydavatel novin) dvacátá léta 18. Století generál , jeho syn František Jindřich nucen prodat zámek v dražbě (1750), , Leopold Šlik, pak Augusta Kinská (sídlila zde), 1783 Lichtenštejnové (do roku 1923), první pozemková reforma, zbyťák, rodina Bukovských, nájemní byty, restituce, Bukovští prodali rodině Dotlačilových
Sochy v zámeckém parku – sv. Gotthard, novogotická kopie původní sochy od Františka Ignáce Platzera, 1767, původní sokl, sv. Václava a socha sv. Vojtěcha, Josef Jiří Jelínek, 1727-1729, kopie (náhrada za sochy odvezené z mostu do lapidária v Mnichově Hradišti)
Socha na mostě přes Výrovku – barokní jednoobloukový kamennýmost (zbytky), původně čtyři sochy: socha sv. Floriána, 1772, zřejmě od Františka Ignáce Platzera, socha sv. Gottharda (viz výše), socha sv. Jana Nepomuckého (nedochovala se), socha sv. Mikuláše Tolentinského (v mnichovohradišťském lapidáriu)
Novorománská kaple Krista Vykupitele, 1896, Josef Mocker
Lom u Radimi v ortorulách krystalinika, unikátní ukázka příbojového působení moře ve svchrní křídě, významné paleolontologické naleziště (zkameněliny mořských hub, mechovek, ramenonožců, plžů), tři pegmatitové žíly, u chotutické zastávky v žíle hvězdový křemen
Chroustov, přírodní reservace Stráň u Chroustova, suchomilných a teplomilných rostlin, Kavyl Ivanům, koniklec luční, křivatec český
pozdně středověký mlýn na Výrovce, připomínán v roce 1530, dochován jen zbytek portálu, 1691
Chotutice
První zmánka 1100?, jinak až 1416 (městská kniha Kouřim) = Štefan na dvoře v Chotuticích, 1541 součást radimského panství
Keltský hrob (4.-3. St. Př.)
Kříž na rozcestí – z doby sedmileté války), pseudobarokní kaplička z roku 1805