Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 6. 1. U Šumavy

Udělejte si radost

Také vás pořádně namíchly ty tuny sněhu, které zasypaly nejen Prahu a okolí o tomto víkendu? Dovedete si představit, že by to někoho kromě dětí mohlo potěšit?
Dostal jsem pořádně vyhubováno od svých přátel, včetně manželky, když jsem před pár lety nadšeně líčil, jak jsem si splnil mnoholetý, přímo celoživotní sen. Ne za ten skutek, ale za to, že jsem si jej užíval sám. Sjel jsem si na běžkách Václavské náměstí v Praze. Nebylo to nic novátorského. Již Josef Rössler-Ořovský v noci z 5. na 6. ledna 1887 vyzkoušeli lyže se svým bratrem na Václavském náměstí, praví Wikipedie. Přesto jsem musel slíbit, že až zase bude příznivá předpověď, nenechám si svůj nápad pro sebe.
Tento pátek se jevil nadějně. Na naší společné adrese je několik desítek kamarádů a kamarádek. Byť jsem je e-poštou oslovil, nakonec jsme se v podchodu u Muzea sešli čtyři. O půl jedné v noci je to docela přehledné místo pro setkání těch, kteří drží v ruce běžky. Byl už nejvyšší čas. Úklid té nadílky postupoval od prostranství před sv. Václavem.
Zajímavá byla reakce mých společníků. Když jsme sjeli ten impozantní kopec od Muzea na Můstek, zatoužili ještě vidět Staroměstské náměstí, pak Karlův most, sjet si Malostranské náměstí, potom Kampu a nakonec místo navrhovaného nočního autobusu z Revoluční ulice, sami navrhli několik dalších kilometrů do Libně na Palmovku. Tam všude bylo sněhu taktak, aby se dalo na starších běžkách, u kterých se již nemusíte bát o skluznici, pohodlně projet.
Ještě zajímavější byly reakce cizinců i tuzemců, které jsme svým zjevem zaskočili. Za všechny pokřiky a průpovídky ale mluví dotaz z jedné skupiny, která se s námi chtěla vyfotografovat: To je recese, nebo sázka?
Ne, to je radost, vyklouzlo z mého kamaráda.
Tak si ji také udělejte, vždy se dá najít nějaká záminka.
Josef Beran