Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 2. 1. U Šumavy

19. - 20. 1. – Druhá polární výprava na tábor

Po třech letech jsme opět vyrazili na běžkách přenocovat na tábor. Šéfík tentokrát nemohl, tak si Hani musela vystačit jenom se dvěma bodíky – Beranem a Řezákem.
Sobotní ranní vstávání na vlak nebylo příjemné, ale v Kaplici naproti nádraží nás čekalo příjemné překvapení – v jedenáct jsme otevřeli hospodu. Což byl docela úspěch na to, že prý zavírali v půl páté. Přes Pořešín a kolem Malše to jelo dobře, ale stráně pod besednickou rozhlednou jsou po obou stranách hřebene samá ohrada s dobytkem. Ach jo, to nebejvalo.
V Nesměni u Jarušky bylo příjemně a ani při vtipkování místňáků na adresu zmrzlíků nám pivko a fernet v ústech nezhořkly víc, než třeba. Pepa si půjčil karimatku, když tu svou zapomněl doma, a hurá za tmy dolů do údolí. Z Nesměně se holt nedá odejít včas.
Tábor v zimě je snad ještě kouzelnější, než tábor bez dětí. Kamna sice zpočátku kouřila poněkud víc než obvykle, ale nakonec bylo vše, jak má být - topinky, grog i romantika.
V neděli jsme to vzali přes Keblany a Slavče na červenou. Ač staří táborníci, shodli jsme se s Pepou, že tohle milé údolí od Louzova mlýna kolem Klenského potoka vůbec neznáme. Mimochodem, Na Stráni je úžasná sbírka vojenské techniky – obrněné transportéry, průzkumné vozy, gazíky… Jenže my spěchali dál, kolem Svaté Trojice do Trháčů, na pozdní oběd a na autobus. Tak snad bude příště víc času.
Řezák i za Hani a Berana