12. 12. '12 – Trasový výlet a neptačí slezina
Ti, kdo obětovali dle Pepy "vzácný den dovolené nebo ještě vzácnější den důchodu", určitě nelitovali. A neptačí slezina se také vydařila:
Zpráva od Řezáka
Zpráva od Pepy Berana
Fotky od Honzy
Berousek použil ve Vltavě stylové pruhované plavky!
Pro ty, kdo nestihli
úvodní stránku
20. - 23. 9. 2012 – Roháče
Zpráva od Šéfíka
Fotky od Beranice a Ireny
28. 7. - 5. 8. 2012 – Voda
Zpráva od Šéfíka
12. 7. 2012 – Neptačí slezina na ptačí zahrádce
V 19:24 se všichni účastníci sešli u branky na zahrádku, až na Řezáky, kteří tou dobou neomylně bloudili na druhé straně Nikolajky, a Bohunku, která dorazila později. Přítomní odmítli Ptákovo varování, že se chystá déšť a jestli by prý nebylo lepší jít do hospody. A dobře udělali – nepršelo, byl ohýnek, byly buřty, sýry, zelenina a jiné laskominky a bylo tolik druhů piv, až žaludky přecházely. Posuďte sami:
- Porter 19° – Pardubice
- Rebel řezaný ležák – Havl. Brod
- Výroční ležák řezaný – Nová Paka
- Paulaner, weissbier, nealko – pro Ptáka
- Ginger Beer, Root Ginger – nealko
- Opat, extra chmelený – Olivětín (u Broumova)
- Skalák malina – Rohozec
- Opat tmavé třešňové, svrchně kvašené – Olivětín
- Budweiser (Budvar Original) – nealko pro Ptáka
- Král Šumavy, Vimperský ležák – Strakonice
- Žejdlík, originál – Litovel
- Kocour – Varnsdorf
- Dudák – Strakonice
- Celia, bezlepkové pivo – Žatec
- Primator, English Pale Ale
- Primator Stout
- Primator Double 24, 10,5 volume
- Liefmans, Fruitesse třešně, maliny, ostružiny, jahody
- Klosterman – Strakonice
Dále točený Mušketýr Krušovice, pivo "stolní", které posloužilo k vyplachování nádob a úst mezi jednotlivými vzorky, a nějaké bílé víno, které srabácky konzumovala Beranice. Někdo (možná Helenka) na závěr prohlásil: „Hlavně neříkejte před Alešem Dočkalem, co všechno jsme tu stláskali dohromady…“
Takže kromě toho Ptákova deště bylo všechno, co šlo, a Ptákům budiž díky.
Řezák
16. - 17. 6. 2012 – Svatojánská degustace u Jurků
Jindřin zápis
Fotky od Šéfíka
2. 6. 2012 – 3. dvanáctkový výstup na Smrk
Smrk 2012
byl opravdu komorní. Autobusem jsme jeli nakonec jen 4. Vinou zácpy na dálnici nám v Liberci ujel přípoj a tak jsme do Nového Města pod Smrkem dorazili až ve 3 na devět. Pak přijeli 3 Slezáci a v jídelně Juniorcampu, kde jsme v chatě bydleli, se nás tak sesedlo nakonec 7. Po večeři ve formě švédského stolu bylo už pozdě a tak jsme nešli do hospody, ale udělali mejdan v chatě, kde jsme spali. Vydrželi jsme při víně jen do dvanáctkové půlnoci.
Ráno přijel autem Honza s Láďou a tak jsme mohli vyrazit vzhůru na Smrk. Slezáci jeli na kolech přes Polsko. Byla zima a silně foukal studený vítr. Na vrchol jsme dorazili s třemi zastávkami. Zdrželi jsme se tam jen na 1 pivo, protože vítr byl opravdu protivný. Ani jsme nečekali na Slezáky s klíčem od chaty. Sestup po „Nebeském žebříku“ dal našim nebohým artritickým kolenům pořádně zabrat a tak jsme rychle došli do chaty Hubertka, kde byl odpočinek při teplých i studených nápojích. Tam nás zastihla SMS od Julka, že dal klíč Honzovi Kapkovi. A ten ho zanechal v bufetu u parkoviště nad kempem. Potom jsme vyrazili do „hájovny“, jíž provázela z minula výborná pověst. Nelhala. Osamělé stavení v lesa nad Novým Městem skrývalo polotmavý KONRÁD a další dobroty, které nanosil pan domácí. Ještě jsme stačili přinést klíč od chaty z parkoviště, vzdáleného 1900 kroků, abychom nemuseli spěchat, neboť v bufetu měli být jen do 5 hodin. V chladném počasí jsme seděli venku až do večera apak se šli převléknout a do hospody Hvězda, kde nás Číňané nakrmili a napojili. S Kapkovými nás tam bylo 12, přičteme-li i čínského číšníka. Ištváni a Pochmani záhy odešli. Na žádost místních jsme s Julkem zahráli pár písniček, ale nebavilo nás to, a tak jsme to taky zabalili a šli bydlet. V táboře jsme vydrželi při víně opět jen do dvanáctkové půlnoci.
Ráno bylo zataženo a zima. Nasnídali jsme se, rozloučili se Slezáky a vyrazili opět do „Hájovny“. Popili jsme Konráda a kafata, rozloučili se s Honzou, který odjel autem a šli do Libverdy k Obřímu sudu na pivo. Pak do Libverdy, kde byla již téměř dokončena pěkná rekonstrukce kolonády. Poseděli jsme u kamenného stolu v parku a dopili zbytek vín. Pak jsme pokračovali do Hejnic, kde jsme zakotvili v cukrárně u kostela, také pěkně opraveného. Pili jsme lahvové víno – mizerný maďarský Tramín, připomínající zředěné tokajské a dobrý italský Cabernet. Pak na nádraží s hospodou, také pěkně opravené, poslední pivo a vláčkem do Liberce, kde Helenka konstatovala ztrátu své a Ištvánovy jízdenky. Za blbost se platí, řekla a koupila nové jízdenky a autobus Student Agency nás rychle dovezl na Černý most. A to bylo vše.
Šéfík
Fotky od Šéfíka
11. - 13. 5. 2012 – Sv. Jan Nepomucký v Čepicích
Zpráva od Šéfíka a Helenky
Fotky od Šéfíka
5. - 8. 5. 2012 – 54. Stezka
Noclehy:
0.
| pátek
| 4. 5.
| Choceň
| Baráčnická rychta
|
1.
| sobota
| 5. 5.
| Andrlův Chlum
| chata
|
2.
| neděle
| 6. 5.
| Kozlov
| chata Maxe Švabinského
|
3.
| pondělí
| 7. 5.
| Litomyšl
| ZŠ + rest. Veselka
|
Zakončení v Litomyšli.
Zpráva od Šéfíka, zredigovaná Helenkou
Fotky od Albertů
Fotky od Kloučků
Fotky a video od Hanči
14. 4. 2012 – Toulka do Chotutic – vzpomínka na Ánriho
V sobotu 14. dubna jsme se vydali vlakem do Peček s úmyslem uctít Ánriho památku. Ve vlaku se nás sešlo rozhodně více než 12 a to se ještě v Pečkách připojili další, zejména organizátoři Kloučkovi, pardubická sekce (Slezáci) a Beroušek na kole.
Startovní kafe a dortíky byly v cukrárně Fantazie na náměstí, která kvůli nám otevřela o něco dříve. Poseděli jsme, doplnili kofein, cukry a i lihové nápoje se požívaly. Pak jsme procházeli Pečkami až k domečku čp. 200, který, jak se ukázalo, patří Kloučkovým. Nejdříve se nás styděli pozvat dovnitř, ale my jsme se vnutili a opět se potvrdilo, že drzé čelo je lepší, než poplužní dvůr. Dostali jsme od domácí paní (díky, Evo) kořalku a domácí buchty a tak se nám odtud ani nechtělo. Nichtdestoweniger nás ještě čekal náročný výstup na Pičhoru přes malebný kostelíček nejsvětější Trojice v Dobřichově, kam jsme vystoupali obchvatem, protože schody ke kostelu se zrovna opravovaly. Pičhora je zajímavá jednak svým jménem, které se vůbec nevztahuje k tomu, co skoro každého napadne, zaslechne–li toto jméno, protože v dávné době, kdy tento název vznikl, se onomu vytanuvšímu orgánu říkalo kep a druhak četnými vykopávkami, vykopanými archeologem prof. Píčem. Byly rozhledy a i dějepisněmístopisná přednáška Evy Procházkové.
Další cesta nás vedla do údolí Vejrovky, jak říká Berousek, a podle ní malebným údolím do Radimi, kde jsme poseděli na sluníčku v místní hospodě. Pak jsme si zvenku prohlédli zámek. Až tam přijdeme příště, už tam bude zámecká kavárna.
Radim plynule přechází do Chotutic, což je Ánriho rodiště. Hřbitov je až za vsí u silnice na kopečku a jsou na něm tři hroby rodiny Holubových. Díky Oldovi jsme jeden vybrali, prohlásili za Ánriho a uspořádali důstojnou tryznu. Náhrobní kámen jsme ozdobili afrikánem, koupeným v Pečkách za 12 Kč, chmelovým věncem, lahví svijanského Nakouřeného šviháka, četnými svíčkami a zalili rumem. Zavzpomínali, popili, rozloučili se a odešli do jedné z chotutických hospod se občerstvit.
Zpáteční cesta byla nejkratší a tak jsme šli do Radimi zase podle Vejrovky a pak po silnici (vinaři se cestou zapomněli ve vinárně na konci Radimi) až do hospody Western v Pečkách. Tam držková polévka (nevalná), nymburská piva a v 18 hodin návrat hlavní skupiny do Prahy.
Neušli jsme toho moc, ale zážitky byly, počasí excelentní a tak děkujeme Kloučkovým a těšíme se na další ročník.
Šéfík
Referát Evy Procházkové přednesený na Píčhoře
Fotky od Honzy
Ptačí sleziny
Sudé roky patří slezinám neptačím – ne, že by na ně Ptáci nechodili, jenom si je holt musíme organizovat sami. Ale plán už je. Ten, kdo si 12.(!) 10. 2011 koupil Hospodářské noviny, našel v příloze přehled deseti hospod, ve kterých se údajně točí nejlepší pivo v Praze. A ty si v letošním zkusíme projít.
nePtáci
|
|
Předchozí roky:
1999,
2003,
2004,
2005,
2006,
2007,
2008,
2009,
2010,
2011,
2012,
2013,
2014,
2015,
2016,
2017,
2018,
2019,
2020,
2021,
2022,
2023