10. - 12. 12. 2010 – Silvestr v Poezii
Tak tady jsme byli.
Silvestr se, jako obvykle, mimořádně vyvedl. Muzikantů víc než lidí, sněhu hafo, teplota tak akorát na tůru – kolísavě mezi 22 a 26 stupni (převod z F na C si udělejte sami), obsluha kamarádská, jídlo chutné a pivo svijanské, co víc si přát. Jenom ta šéfka nám tam chyběla. ("Tejden to, náčelníku, melduju, že mám housera.")
Pravda, první večer nebylo kvůli zpěvu chvílemi slyšet hlášky do mariáše, ale nějak jsme to zvládli. A ke čtvrté ranní už byl konečně klid. Poněkud mě sice zvečera zarazila Hani výrokem "zítra jdu do vína", protože jsem myslel, že v sobotu půjdeme do stopy na Jizerku, ale nakonec bylo obé.
Výšlap na Jizerku byl pravda trošku delší, ale kouzelný. Jenom těch posledních 200 metrů, když jsme vyšli z lesa, to bylo o život – na slepo a na výdrž. Nevědět, že je přímo přede mnou hospoda, tak to snad otočím a nechám se vánicí odnést zpět do závětří. Ale nakonec se nás v té hospodě sešlo docela dost. A sjezd zpátky byl přímo lahůdkový. Na Poezii jsme se vrátili dramaticky až za tmy, po nějakých 2 × 12 km, ale stálo to za to.
Večer jsme připili na zdraví novomaželům Matouškovým, panna nevěsta nás ucpala řízečkem a bramsalátem a všechno to veselí skončilo tak, jak má – dvanácti láhvemi šampáňa.
Pokud je mi známo, tak v neděli se podařilo z parkoviště vykutat ze sněhu a vytlačit na silnici všechna auta, takže Silvestr se snad vydařil a hurá do vánoc.
TAK takový Silvestr se mi líbíl a začínám se těšit na další. Jenom si musí Petrof ujasnit, jak je to s tím článkem 8 stanov TAKu (on už bude vědět...)
Řezák
Fotky od Honzy
Fotky od Jany Drozenové
12. - 14. 11. 2010 – DEZOB, kontrola schodu, slezina, oslavy a další
DEZOB NE NA SEDLE, ALE V LAZNECH U STRAŠÍNA
Mystifikátoři Ptáci nás nalákali na dezob a na rozhlednu na Sedle. Dezob se konal, pro některé už cestou na Šumavu. Zatímco Pepa ji pojal jako autotoulku, opětstarosta Joska v sobotu jako okružní jízdu Pošumavím, během které údajně projel Přední a Zadní Ptákovice a jen o kousek minul Ptákovu Lhotu. Nakonec se na dezob vydalo 12 soutěžících, kteří zjistili, jak chutná mozek, že výčepní u Tůmů není Tůma, že ve tmě nejen černé ovce, ale ani kostel neuvidíš, že sto metrů může být i podstatně delších, že zázračná voda neteče a že trasu lze projít i opačným směrem (to patrně Hani a Šéfíkovi zajistilo vítězství). Ráno Pták prohlásil, že na Sedle jsme už stejně byli, a hnal nás polomy směr Javorník. Hnal nás dobře. V noci se vypršelo, dopoledne vyfoukalo a na Javorníku jsme kromě Cukráku viděli úúúúplně všechno. U měsíčního kamene jsme s Berany zapili zbrusu nového vnuka Vojtu a Ptákovi magické síly nedovolily vyfotit kámen, aby nebyl úplně rozmazaný. Jinak se po oba večery zdatně hrálo a pilo, bohužel výborný polotmavý Klostermann v sobotu před večeří došel. A v neděli se s námi oslavenec Pták podělil o čtvrt století starý vizovňak a za teplého skoroletního počasí jsme se rozloučili.
Ptáci dík a těšíme se na další ptákoviny.
Helenka
16. 10. 2010 – Nohybské Loučení s létem
Fotky od Ivana Šimůnka (T4)
25. - 28. 9. 2010 – Pidistezka na Červenci
Dík zejména Dušanovi a všem, kdo jakkoliv přiložili ruku k dílu.
Počasí bylo lepší, než předloni, takže za dva či čtyři roky by mohlo svítit sluníčko. Ale byli jsme aspoň na Sivém vrchu a na Babkách. Skriniarky pořád čekají.
Společensky výborné, i hudba byla. Piva bylo dost, borovičky málo a u Mnícha v pondělí a v úterý zavřeno. Ale jinak bychom se do Bobrovce nedostali, že.
Jídla bylo spousta a bylo dobré – zejména guláš se neobyčejně povedl. Poučení pro příště je následující: všichni by měli potraviny na společné vaření vyndat z baťohů hned a ne druhý či třetí den, kdy už příslušné jídlo bylo snědeno. Vzít s sebou brambory se vyplatí. Polévky v den odchodu stačí polovina.
Taky jsem pochopila, proč naši kluci, když si na čundru vaří těstoviny s omáčkou, nazývají toto jídlo psí potěšení. Viděla jsem totiž, jak psi Beňo a Dona rvali Fousovi druhý den ráno z rukou zbylé špagety (a že jich bylo dost).
Obecně rozšířené mínění, že borovička chutná jenom na Slovensku, neplatí. Ištván a Beranice koupili za tímto účelem po lahvi borovičky a cestou zpět jsme po přejetí Váhu zkoušeli, kdy nám borovička přestane chutnat. Stalo se tak až v Olomouci, ale pouze proto, že došla.
Třeba někdo dodá i fotky.
Helenka
Fotky od Kloučků
Fotky od Netíků
30. 7. - 1. 8. 2010 – Dvanáctý schod na Sedle
Je tam! Tím myslím náš dvanáctkový schod na rozhledně na Sedle. Když jsem asi před měsícem navrhovala spojit vodu s kontrolou schodu, nenapadlo mě, že nás bude tolik. Scházeli jsem se postupně: nejdříve přijelo na tábořiště v Čepicích v pátek v 18:58 červené auto s lodí, Hani, Řezákem, Ištvánem a mnou. Za sedmnáct minut už byl na tábořišti Mašek! V hospodě se k nám připojili pěšáci Jindra a Láďa (pro kterého to byl bohužel na delší dobu poslední výšlap) a posléze i Dušan. Nastala smršť. Rumová. V sobotu ráno dojel Šéfík a v počtu osmi jsme odjeli do Sušice a odebrali se na náměstí občerstvit. Tam nás našli Ála s Honzou a Panenka s Panáčkem. Už nás bylo dvanáct a vydali jsme se vzhůru až do výšky 902 metrů. Cestou jsme se nějak roztrhali, takže zatím co skupina A se fotila na dvanáctém schodě a obdivovala z vršku rozhledny šíré okolí (fakt to stojí za to), skupina B se posilovala v podvrcholové hospůdce. Potom jsme se vyměnili. Cesta zpět nebyla bez problémů. Nejjednodušší to měli Hani a Šéfík, kteří nasedli do auta k Beranům a nechali se odvézt do Čepic, kde už v hospodě popíjeli Alberti s Naďou. Skupina A sestupovala širokými oblouky po loukách způsobem, o kterém se Ištván vyjádřil: „No, pomoz nám pánbůh.“ Pomohl. Hospoda v nedaleké vsi, ač měla být zavřená, byla otevřená. Zbytek skupiny B ve složení Ála a švagři doplatil na Řezákovu postarší mapu, a protože zelená vedla jinudy, došli oklikou přes Čímice až za tmy.
Ale všem se nám to líbilo. Těch pět tisíc za schod nebyla špatná investice.
Zapsala Helenka
Fotky od Ládi (tehdy ještě nesešroubovaného)
3. - 6. 7. 2010 – Husí svátky
Zpráva od Pepy
19. - 20. 6. 2010 – Podlužská Svatojanská degustace u Jurků
Viz Jindřin všeříkající zápis.
Fotky od Řezáka
4. - 6. 6. 2010 – Výstup na Smrk
Fotky od Honzy
29. 5. 2010 – Povolební guláš u Řezáků
Fotky od Řezáka
Fotky od Honzy
22. - 23. 5. 2010 – 3. ročník Toulovcových Maštalí
Jindra podává zprávu pěší sekce.
Já mohu za cyklo-sekci jenom v krátkosti doplnit, že nás sobotní přívalové deště nijak neohrozily, protože hospod bylo cestou dost. Ba i hasičská soutěž s bramborákem, pečeným prasátkem a frontou na pivo. V Luži nás sice dostihl 4x propláchnutý Dušan, ale to jsme díky strhujícímu závěru hokejového zápasu se Švédy téměř ani nezaregistrovali. Ovšem dojezd už byl malinko deštivý a průjezdy po zatopených silničkách byly lehce adrenalinové. Neděle pohoda, kterou už nemohl zkazit ani Fous, když nás v samém závěru místo po silnici protáhl blátivým lesem.
Řezák
6. - 9. 5. 2010 – Stezka
Zpráva od Helenky, když se Ištván k ničemu nemá
Fotky od Kloučků
Fotky od Honzy
24. - 25. 4. – Odemykání táborové louky
Pod vedením pana Majitele, ale jinak výhradně za dvanáctkové účasti, jsme vyrazili nádherným počasím a nádherným údolím Malše z Kaplice přes Pořešín na tábor. Oč méně bylo hospod (tj. jedna na začátku a jedna na konci), o to více bylo vlastních zásob. A drtivý závěr v Besednici u Drdáků a v Nesměni u Jarušky byl jen pro otrlé.
Jarušce jsme předali odměnu za ještě větší slávu TAKu, kterou si nevyzvedla na výročce – TAKovou varnou konvici, jakou asi nikdo jiný na světě nemá. A pak honem do tábora, kam už dlouho před námi dorazila jedna srna, která jaksi zapomněla odejít. Noc byla příjemně mrazivá, takže jsme přítomnost srnky ani nepocítili, navíc u roztopených kamen bylo velice útulno.
I nedělní program byl bohatý. Ranní koupel v potoce, snídaňové hody, oslava 30. výročí jednoho manželského svazku a pak konečně účel naší výpravy – louka je odemčena!
Letní počasí nás provázelo i cestou do Trhových Svinů, kterou někteří volili pohodlnými cestami přes Keblany a Lniště, jiní cestou necestou přes zarůstající starý Ďáblík.
No prostě pohodový víkend.
Řezák
Fotky od Beranice
Fotky od Řezáka
1. 4. – Den ptactva
byl na dubnové slezině oslaven věru důstojně a, ačkoliv bylo 1. dubna, nebyl to vůbec apríl. Pták s Bohunkou (přítomné) nešetřili a, protože byl zároveň Zelený čtvrtek, pohostili všechny zelenou.
Helenka
23. - 24. 1. – Cesta tam i zpátky aneb Polární výprava do Keblan
Pepa Beran neupadl do zimního spánku a naopak hýří aktivitou – po pozoruhodné projížďce historickým centrem Prahy vymyslel další běžkovou akci, víkendovou výpravu na Keblanské tábořiště. O jejím průběhu se dočtete v přiložené, ministersky důkladné inspekční zprávě.
A já přidávám 3x12 fotek spíš dokumentační než umělecké povahy.
Za všechny účastníky polární výpravy
Řezák
O5neptačí sleziny
Jak už se stává tradicí, v sudých létech Ptáci na organizaci svých slezin rezignují. To ale naznamená, že se nebudou konat. A protože v loňském roce nás Ptáci honili do kopců, budeme se letos nořit pod zem. Takže vzpomínejte a hledejte hospody, do kterých je třeba sestoupit minimálně po dvanácti schodech.
Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023
Tak tady jsme byli.
Silvestr se, jako obvykle, mimořádně vyvedl. Muzikantů víc než lidí, sněhu hafo, teplota tak akorát na tůru – kolísavě mezi 22 a 26 stupni (převod z F na C si udělejte sami), obsluha kamarádská, jídlo chutné a pivo svijanské, co víc si přát. Jenom ta šéfka nám tam chyběla. ("Tejden to, náčelníku, melduju, že mám housera.")
Pravda, první večer nebylo kvůli zpěvu chvílemi slyšet hlášky do mariáše, ale nějak jsme to zvládli. A ke čtvrté ranní už byl konečně klid. Poněkud mě sice zvečera zarazila Hani výrokem "zítra jdu do vína", protože jsem myslel, že v sobotu půjdeme do stopy na Jizerku, ale nakonec bylo obé.
Výšlap na Jizerku byl pravda trošku delší, ale kouzelný. Jenom těch posledních 200 metrů, když jsme vyšli z lesa, to bylo o život – na slepo a na výdrž. Nevědět, že je přímo přede mnou hospoda, tak to snad otočím a nechám se vánicí odnést zpět do závětří. Ale nakonec se nás v té hospodě sešlo docela dost. A sjezd zpátky byl přímo lahůdkový. Na Poezii jsme se vrátili dramaticky až za tmy, po nějakých 2 × 12 km, ale stálo to za to.
Večer jsme připili na zdraví novomaželům Matouškovým, panna nevěsta nás ucpala řízečkem a bramsalátem a všechno to veselí skončilo tak, jak má – dvanácti láhvemi šampáňa.
Pokud je mi známo, tak v neděli se podařilo z parkoviště vykutat ze sněhu a vytlačit na silnici všechna auta, takže Silvestr se snad vydařil a hurá do vánoc.
TAK takový Silvestr se mi líbíl a začínám se těšit na další. Jenom si musí Petrof ujasnit, jak je to s tím článkem 8 stanov TAKu (on už bude vědět...)
Řezák
Fotky od Honzy
Fotky od Jany Drozenové
12. - 14. 11. 2010 – DEZOB, kontrola schodu, slezina, oslavy a další
DEZOB NE NA SEDLE, ALE V LAZNECH U STRAŠÍNA
Mystifikátoři Ptáci nás nalákali na dezob a na rozhlednu na Sedle. Dezob se konal, pro některé už cestou na Šumavu. Zatímco Pepa ji pojal jako autotoulku, opětstarosta Joska v sobotu jako okružní jízdu Pošumavím, během které údajně projel Přední a Zadní Ptákovice a jen o kousek minul Ptákovu Lhotu. Nakonec se na dezob vydalo 12 soutěžících, kteří zjistili, jak chutná mozek, že výčepní u Tůmů není Tůma, že ve tmě nejen černé ovce, ale ani kostel neuvidíš, že sto metrů může být i podstatně delších, že zázračná voda neteče a že trasu lze projít i opačným směrem (to patrně Hani a Šéfíkovi zajistilo vítězství). Ráno Pták prohlásil, že na Sedle jsme už stejně byli, a hnal nás polomy směr Javorník. Hnal nás dobře. V noci se vypršelo, dopoledne vyfoukalo a na Javorníku jsme kromě Cukráku viděli úúúúplně všechno. U měsíčního kamene jsme s Berany zapili zbrusu nového vnuka Vojtu a Ptákovi magické síly nedovolily vyfotit kámen, aby nebyl úplně rozmazaný. Jinak se po oba večery zdatně hrálo a pilo, bohužel výborný polotmavý Klostermann v sobotu před večeří došel. A v neděli se s námi oslavenec Pták podělil o čtvrt století starý vizovňak a za teplého skoroletního počasí jsme se rozloučili.
Ptáci dík a těšíme se na další ptákoviny.
Helenka
16. 10. 2010 – Nohybské Loučení s létem
Fotky od Ivana Šimůnka (T4)
25. - 28. 9. 2010 – Pidistezka na Červenci
Dík zejména Dušanovi a všem, kdo jakkoliv přiložili ruku k dílu.
Počasí bylo lepší, než předloni, takže za dva či čtyři roky by mohlo svítit sluníčko. Ale byli jsme aspoň na Sivém vrchu a na Babkách. Skriniarky pořád čekají.
Společensky výborné, i hudba byla. Piva bylo dost, borovičky málo a u Mnícha v pondělí a v úterý zavřeno. Ale jinak bychom se do Bobrovce nedostali, že.
Jídla bylo spousta a bylo dobré – zejména guláš se neobyčejně povedl. Poučení pro příště je následující: všichni by měli potraviny na společné vaření vyndat z baťohů hned a ne druhý či třetí den, kdy už příslušné jídlo bylo snědeno. Vzít s sebou brambory se vyplatí. Polévky v den odchodu stačí polovina.
Taky jsem pochopila, proč naši kluci, když si na čundru vaří těstoviny s omáčkou, nazývají toto jídlo psí potěšení. Viděla jsem totiž, jak psi Beňo a Dona rvali Fousovi druhý den ráno z rukou zbylé špagety (a že jich bylo dost).
Obecně rozšířené mínění, že borovička chutná jenom na Slovensku, neplatí. Ištván a Beranice koupili za tímto účelem po lahvi borovičky a cestou zpět jsme po přejetí Váhu zkoušeli, kdy nám borovička přestane chutnat. Stalo se tak až v Olomouci, ale pouze proto, že došla.
Třeba někdo dodá i fotky.
Helenka
Fotky od Kloučků
Fotky od Netíků
30. 7. - 1. 8. 2010 – Dvanáctý schod na Sedle
Je tam! Tím myslím náš dvanáctkový schod na rozhledně na Sedle. Když jsem asi před měsícem navrhovala spojit vodu s kontrolou schodu, nenapadlo mě, že nás bude tolik. Scházeli jsem se postupně: nejdříve přijelo na tábořiště v Čepicích v pátek v 18:58 červené auto s lodí, Hani, Řezákem, Ištvánem a mnou. Za sedmnáct minut už byl na tábořišti Mašek! V hospodě se k nám připojili pěšáci Jindra a Láďa (pro kterého to byl bohužel na delší dobu poslední výšlap) a posléze i Dušan. Nastala smršť. Rumová. V sobotu ráno dojel Šéfík a v počtu osmi jsme odjeli do Sušice a odebrali se na náměstí občerstvit. Tam nás našli Ála s Honzou a Panenka s Panáčkem. Už nás bylo dvanáct a vydali jsme se vzhůru až do výšky 902 metrů. Cestou jsme se nějak roztrhali, takže zatím co skupina A se fotila na dvanáctém schodě a obdivovala z vršku rozhledny šíré okolí (fakt to stojí za to), skupina B se posilovala v podvrcholové hospůdce. Potom jsme se vyměnili. Cesta zpět nebyla bez problémů. Nejjednodušší to měli Hani a Šéfík, kteří nasedli do auta k Beranům a nechali se odvézt do Čepic, kde už v hospodě popíjeli Alberti s Naďou. Skupina A sestupovala širokými oblouky po loukách způsobem, o kterém se Ištván vyjádřil: „No, pomoz nám pánbůh.“ Pomohl. Hospoda v nedaleké vsi, ač měla být zavřená, byla otevřená. Zbytek skupiny B ve složení Ála a švagři doplatil na Řezákovu postarší mapu, a protože zelená vedla jinudy, došli oklikou přes Čímice až za tmy.
Ale všem se nám to líbilo. Těch pět tisíc za schod nebyla špatná investice.
Zapsala Helenka
Fotky od Ládi (tehdy ještě nesešroubovaného)
3. - 6. 7. 2010 – Husí svátky
Zpráva od Pepy
19. - 20. 6. 2010 – Podlužská Svatojanská degustace u Jurků
Viz Jindřin všeříkající zápis.
Fotky od Řezáka
4. - 6. 6. 2010 – Výstup na Smrk
Zpráva od Helenky doplněná Jindrou a Honzou
Jelikož se nikdo nemá k žádnému zápisu, jen několik poznámek:
Bylo hezky. Smrk byl stejně vysoký jako loni, i když si řada lidí myslela něco jiného. (Byl vyšší a dál.) Cesty byly blátivé, fronty na pivo u rozhledny dlouhé (ne tak moc pro ty, co čekali na pivo na lavičce), výhled úchvatný – na Ještěd, na Milešovku, na Jizerky, na Krkonoše, do Polska (a z polského Stohu až k Baltu). V pátek v hotelu Měděnec jsme zase byli sami. Ištván neochutnal své Veltlínské červené ranné. V neděli cestou do Libverdy jsme objevili kouzelné občerstvení v Hájovně se Svijany [myslím, že to bylo jiné pivo, na Svijany pán naopak dost nadával – Honzo, co to bylo za pivo? Já bych řekl, že to byl Vratislavický KONRÁD, stejně jako v sobotu večer. A ještě bych doplnil, že jsme byli v sobotu pěkně mrtvý (Ištván statečně usnul v hospodě) : “Zatracený sluníčko!] a domácím štrůdlem. Ceny dle vlastního uvážení.
Nelze se příští rok nevrátit.
Helenka, Jindra, a HonzaFotky od Honzy
29. 5. 2010 – Povolební guláš u Řezáků
| Strana | Počet hlasů | tj. procent |
|---|---|---|
| 15 – TOP 09 | 18 | 72 |
| 26 – ODS | 4 | 16 |
| 4 – Věci veřejné | 1 | 4 |
| 5 – Konzervativní strana | 1 | 4 |
| 20 – Strana zelených | 1 | 4 |
Fotky od Řezáka
Fotky od Honzy
22. - 23. 5. 2010 – 3. ročník Toulovcových Maštalí
Jindra podává zprávu pěší sekce.
Já mohu za cyklo-sekci jenom v krátkosti doplnit, že nás sobotní přívalové deště nijak neohrozily, protože hospod bylo cestou dost. Ba i hasičská soutěž s bramborákem, pečeným prasátkem a frontou na pivo. V Luži nás sice dostihl 4x propláchnutý Dušan, ale to jsme díky strhujícímu závěru hokejového zápasu se Švédy téměř ani nezaregistrovali. Ovšem dojezd už byl malinko deštivý a průjezdy po zatopených silničkách byly lehce adrenalinové. Neděle pohoda, kterou už nemohl zkazit ani Fous, když nás v samém závěru místo po silnici protáhl blátivým lesem.
Řezák
6. - 9. 5. 2010 – Stezka
Noclehy:
| 0. | středa | 5. 5. | Děčín | gymnázium |
| 1. | čtvrtek | 6. 5. | Ostrov u Tisé | autocamp Pod císařem |
| 2. | pátek | 7. 5. | Zadní Telnice | Chata u vleku |
| 3. | sobota | 8. 5. | Proboštov | sokolovna |
Fotky od Kloučků
Fotky od Honzy
24. - 25. 4. – Odemykání táborové louky
Pod vedením pana Majitele, ale jinak výhradně za dvanáctkové účasti, jsme vyrazili nádherným počasím a nádherným údolím Malše z Kaplice přes Pořešín na tábor. Oč méně bylo hospod (tj. jedna na začátku a jedna na konci), o to více bylo vlastních zásob. A drtivý závěr v Besednici u Drdáků a v Nesměni u Jarušky byl jen pro otrlé.
Jarušce jsme předali odměnu za ještě větší slávu TAKu, kterou si nevyzvedla na výročce – TAKovou varnou konvici, jakou asi nikdo jiný na světě nemá. A pak honem do tábora, kam už dlouho před námi dorazila jedna srna, která jaksi zapomněla odejít. Noc byla příjemně mrazivá, takže jsme přítomnost srnky ani nepocítili, navíc u roztopených kamen bylo velice útulno.
I nedělní program byl bohatý. Ranní koupel v potoce, snídaňové hody, oslava 30. výročí jednoho manželského svazku a pak konečně účel naší výpravy – louka je odemčena!
Letní počasí nás provázelo i cestou do Trhových Svinů, kterou někteří volili pohodlnými cestami přes Keblany a Lniště, jiní cestou necestou přes zarůstající starý Ďáblík.
No prostě pohodový víkend.
Řezák
Fotky od Beranice
Fotky od Řezáka
1. 4. – Den ptactva
byl na dubnové slezině oslaven věru důstojně a, ačkoliv bylo 1. dubna, nebyl to vůbec apríl. Pták s Bohunkou (přítomné) nešetřili a, protože byl zároveň Zelený čtvrtek, pohostili všechny zelenou.
Helenka
23. - 24. 1. – Cesta tam i zpátky aneb Polární výprava do Keblan
Pepa Beran neupadl do zimního spánku a naopak hýří aktivitou – po pozoruhodné projížďce historickým centrem Prahy vymyslel další běžkovou akci, víkendovou výpravu na Keblanské tábořiště. O jejím průběhu se dočtete v přiložené, ministersky důkladné inspekční zprávě.
A já přidávám 3x12 fotek spíš dokumentační než umělecké povahy.
Za všechny účastníky polární výpravy
Řezák
O5neptačí sleziny
Jak už se stává tradicí, v sudých létech Ptáci na organizaci svých slezin rezignují. To ale naznamená, že se nebudou konat. A protože v loňském roce nás Ptáci honili do kopců, budeme se letos nořit pod zem. Takže vzpomínejte a hledejte hospody, do kterých je třeba sestoupit minimálně po dvanácti schodech.
Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023