Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 7. 3. U Šumavy
Ptačí sleziny v r. 2023 pořádali Ptáci. Podívejte se, co na nás přichystali.


8. – 10. 12. 2023 – Silvestr
Péčí šéfky zajištěn penzion Jednota ve Františkově nad Horní Rokytnicí.

Sněhulák
Nejdřív to vypadalo, že ani nebude. Ve tři čtvrtě na devět se Havroš rozhlížel po téměř prázdné jídelně, zda je načase začít oslavy žížaličkami. Nakonec se začalo notně později, ale z postelí do jídelny slezli všichni (kromě dětí, ty byly naopak do postelí zahnány) a došlo na žížaličky, montgomeryho, druhou večeři, brutální bohemku, zakouřenou whisky, Michalovo červené, až se nám ve dvě zželelo podřimujícího Miloše a oslavu jsme zakončili.
Počasí už potřetí (!) v řadě přálo lyžování, na Dvoračkách, na Rezku a U Vocta měli otevřeno, sud na Jednotě jsme vypili, všichni v pořádku přijeli a zase odjeli, jen sněhuláka odmítnul vzít Honza do Prahy a postavit do vinice na Dvouletce.
Tak zase za rok, dík Hani a spolutchánům za organizaci, Havrošovi a Šéfíkovi za hudební stránku obou večerů a všem domácích a hostům za milou společnost. Věkový průměr tentokrát velice snižovali vnuci a vnučky.
Helenka
Fotky od Pavla Stulíka

17. 11. 2023 – Lipence alias Víkend uprostřed týdne
  • Počasí – mnohem lepší než předpověď.
  • Účast – cca 12 plus pes a stále rostla.
  • Trasa – přiměřená věku. Nádraží Radotín – restaurace Portland – lávka přes Berounku – mezi golfovými hřišti – Lipence – nahoru cestou, kterou jsem ještě nikdy nešel a která podle Pepy neměla být tak do kopce, nicméně vyšla na silnici nad Beranama, takže pak se šlo kousek s kopce…
  • Jídlo – zelňačka, buřty na pivu, buřty na ohni, sladkostí přehršel.
  • Pití – pivo tolika značek, že bylo těžko vybírat, víno, panáčky, prostě jako obvykle.
  • Ňamky – plný stůl.
  • Zakončení – postupný rozchod až téměř do setmění ale ještě za světla, takže ani nevadilo, že si šéfka zapomněla vzít baterku.
Děkujeme Věře a Pepovi za péči. Jenom mi vrtá hlavou jedna věc – příští rok bude „Víkend uprostřed týdne“ v neděli, tak nevím, co s tím Berani budou dělat.
Řezák

6. 10. 2023 - Dvouletkové vinobraní
Dvouletkové vinobraní
První dvanáctkové vinobraní ve Strašnicích dopadlo úspěšně. Hrozny (prý Rulandské modré, asi – psal Honza) na obou vinicích (jižní a západní) byly bleskurychle sklizeny (ty ve velké výšce Láďou) a obě plné přepravky uloženy do zahradního domku. Botritické hrozny byly ponechány pro ptactvo.
Po prohlídce nového Vokáčovic bydlení se jako kouzlem na stole objevilo Rulandské modré v lahvích a hojné pohoštění připravené Álou, po chvíli se osmělili Přemík a Anežka a přišli mezi nás. Mírně covidní šéfka poslala zdravici. Nakonec přišel i (no, zdráhám se napsat kouzelník) soused s kaštany.
Álo a Honzo, dík. Uvidíme, jak se urodí za rok.
Helenka

26. 9. – 1. 10. 2023 – Stezka


Noclehy + restaurace:
Bod na mapě Nocleh Den Datum Místo Objekt Posezení
1 -1. úterý 26. 9. Česká Kubice Penzion OAS, Krásnohorská 42 restaurace, čp. 60
1 0. středa 27. 9. Česká Kubice Penzion OAS, Krásnohorská 42 restaurace, čp. 60
2 1. čtvrtek 28. 9. Klenčí p. Čerchovem Hotel Game tamtéž
3 2. pátek 29. 9. Díly Hotel Sádek tamtéž
3 3. sobota 30. 9. Díly Hotel Sádek tamtéž
Zakončení v neděli 1. 10. v letním kině v Domažlicích. (Bod 4 na mapě.)
Tabu noclehy všech tras.

Řezák mě několikrát uháněl, ať něco napíšu. Nojo, ale já už téměř všechno napsala do informací ke stezce. Byl tam Vavřineček, hotel Bohmann na Babyloně, jedenáct šumavských vrchů v hospodě v České Kubici, Furt v Lese, Čerchov, ten divný hotel Game, Capartice, Pohořelice, Klenčí, domažlické koláče.
Chybělo snad jen, že autobus nemusí vždy znamenat zkrácení cesty, jak se přesvědčili Pochmani ve Folmavě a Maruška s Hani (?) v Caparticích, oslava jednou šedmdešáti šedmi a čtyřikrát šedumdešáti na Sádku, Drdák, který se stal dudákem, krásné počasí (s jednou půldenní deštivou výjimkou) od úterka do neděle, heroický výkon Šéfíka s kytarou a tvrzení nejmenované dámy z 13ky, že velká 12ka na okně vlaku znamená, že tam má sedět 13. trasa.
A pro mě osobně byla stezka ve znamení Iren, protože na každém z noclehů jsem s jednou z nich byla na pokoji.
Sepsala Helenka (a dodat si může každý to, co chce)

Fotky od Řezáka
Fotky od Honzy

30. 7. – 4. 8. 2023 – Voda
Vydařená akce jako obvykle v Čepicích na Otavě, byť bez účasti hlavního organizátora Honzy. (Rodinné záležitosti.) Vody v řece bylo tak tak akorát – méně už by bylo málo. A nám to stačilo. Občas zapršelo, ale to jsme přečkali v hospodě nebo v noci ve stanech. A ve čtvrtek bylo dokonce ideální vodácké počasí, takže došlo i na koupání na jezu pod Práchní.
Jezdilo se na lodích, chodilo se pěšky, na své si přišli automobilisté, v pondělí prý byla i osvěta v Sušici. Měli jsme dva krásné ohýnky s hudbou a ve čtvrtek byla, samozřejmě, slezina s pečenými koleny za nebývalé účasti patnácti lidí. Přišli přijeli dokonce i tři kouzelníci (Ptáci a Vráťa). Tolik nás nebývá ani U Šumavy. Muzika hrála tak, že roztančila i majitele kiosku s dvěma místními děvčaty. Aby si to lépe užili, tančili na stole…
Jediná vada na kráse byla, že nějací vandalové odloupli pár hvězdiček od nádherné sochy sv. Jana Nepomuckého – mezi nimi i tu naši. Mluvili jsme o tom, že to zkusíme napravit, tak snad se zadaří.
Řezák
Fotky od Řezáka, Beranice a Hani
Helenka dodává k srpnové slezině na vodě:
Paralelně proběhla detašovaná slezina na řece Lužnici v Bechyni, stylově v hospodě u Horního mlýna spojené s půjčovnou lodí. Účast byla překvapivě mezitrasová: 3 (2x), 4 (místní starousedlice Romana), 12 a 13 (Šárka), jeden pes (Ziri) a švihák lázeňský. Posléze zjištěno, že loď na jeden den se půjčuje za 250 Kč.

24. 6. 2023 - Svatojanská degustace
Tradiční Jindřin zápis
Helenka k tomu dodává: „Bublanina byla od Beranice, ergo bod má Láďa. A vynechala jsi naši podařeno zastávku v pivovaru v Jincích, který jsme si otevřely, zakoupily tam degustační vzorky (Hani tentýž co loni) a požily (já s chutí Blondýnu u bazénu, holky Janka)."
Jindra oponuje: „Nevynechala. Nepsané pravidlo: degustace PŘED Podluhy začíná konzumací zapisovatele, viz předchozí cesty cédéček tam a nakonec i zpět."

12. - 13. 5. 2023 - Půltá stezka
Letošní půltá byla významná bohatou dvanáctkovou účastí, protože vedle tradičních účastníků Slezáků, Šéfíka, Jany D a mě se poprvé odhodlali přijet (a myslím, že nelitovali) kompletní švédská trojka a Jurkovi. A kdyby se připočetly bývalé členky trasy Mařka, Šárka, Vlnaska… no, to by bylo už moc. Počasí nám přálo, krajina v okolí Jesenice a Kožlan byla vlídná, večerní muzicírování vysoce nadstandardní. Jen švédská trojka jistě nezapomene, jak si chtěla zkrátit trasu vláčkem, ale stala se svědkem mimořádné události na trati v lese, odkud byla vyvedena, a nakonec toho nachodila ten den ze všech účastníků nejvíc.
Helenka

11. 5. 2023 - Toulka Ánriho krajem
Toulka (kolikátá už?) za Ánrim se vydařila, bylo nás tam víc než dvanáct, i víc než 13. Se psem 4x4, z toho tři bývalí šéfové trasy, současná šéfová ze svatebních důvodů absentovala. Celou trasu a obě hospody nás absolvovalo 12.
Na nádraží jsme se nakonec i přes zpoždění vlaku sešli, trpaslíka viděli, loď se nepotopila, uzavřenou, protože právě opravovanou cestou kolem Labe jsme navzdory Oldovým pochybám došli až do Libice, kde byla hospoda nejen otevřená, ale velmi pohostinná, cestu zpět do Poděbrad jsme velmi lázeňským tempem ušli a zastavili jsme se jen v jedné z asi pěti občerstvoven podél vody.
Evo, Oldo, dík.
Helenka
Fotky od Tomáše (Jméno: TomK, heslo: 052023)

28. 4. - 1. 5. 2023 - Pidistezka
Když byla TAKovou většinou zamítnuta velká stezka se zakončením v Mikulově, rozhodli jsme se na trase uspořádat tam aspoň malou. Péčí Ivany a Karla Netíkových byly objednány oba Šomanovic penziony v Dolních Dunajovicích s chlaďákem plným vín z tohoto vinařství, dále dvě podvečerní a večerní posezení ve sklípku u Matulů (při druhém Slezáci dorazili tak brzy, že se zmatlali dřív, než tam dorazil zbytek trasy), a dovezeny tři krabice (nikoliv krabicáky) vína od Filipa Mlejnka1). Takže na suchu jsme nebyli. Ani obrazně, ani doslova, protože sobotní odpolední bouřka (prý 35 mm za půl hodiny v Dunajovicích) nás prověřila. Někteří se stihli schovat, pro některé dojela do Bavor záchranná mise, někteří (viď Šéfíku) vylévali vodu z bot.
Skupiny byly následující: pobytová, pěší, cyklistická elektrická a tři individualistické skupiny cyklistické.
Pěší skupina odjela v sobotu busem do Mikulova, prohlédla si město, vystoupala na Svatý kopeček a pokračovala do Bavor, kde ji zastihl slejvák takový, že potupně požádala o evakuaci Netíkovic volvem. Vzhledem k početnosti skupiny cestovala Ivana v kufru. Nedělní trasa Dolní Věstonice - Děvičky - Klentnice - Sirotčí hrádek - Perná proběhla bez problémů, jen jsme Jindře odmítli navštívit ranč.
Při této příležitosti oslavil Karel své nadcházející narozeniny a zasponzoroval celou páteční útratu, za což děkujeme, stejně tak jako za celou organizaci. A za večerní hudbu dík rovněž Havrošovi a Šéfíkovi, Julkovi dík jen poloviční, protože nedělní večer prospal.
Helenka
1) Jindra k tomu dodává: „Mlejnek je Mlýnek."

Já k tomu mohu jen dodat, že odpadlíci ze sobotní pěšárny (= Pochmani) to vzdali před Svatým kopečkem a pohybovali se pak Mikulovem důstojným krokem vyššího duchovenstva, jak říkával Ištván, a to od hospody k hospodě, jak zhusta činila Ištvánova běžkařská skupina. A to až k zahradní nádražní restauraci, kde nás místni u stolu štamgastů edukovali (jak říká Milda) ohledně historie mikulovského hradu, nyní zámku. A první kapky nás dostihly před dveřmi penziónu.
Jindra

V sobotu vyjela naše 4-členná cykloskupina od penzionu v D. D. přes Březí na cyklostezku směr Mikulov. Představy o rovině (vždyť jižní Morava) vzaly rychle za své. Cyklostezka vedla krásnou jarní přírodou, leč stále stoupala, a jízdu znepříjemňoval chladný protivítr. Cestou na náměstí jsme potkali většinu pěšáků mířících za občerstvením. Na návrh Tomáše L. jsme vystoupali nad náměstí a navštívili jedno z 10 loni nejlépe hodnocených přírodních koupališť. Námaha se vyplatila, zatopený vápencový lom Janičův vrch je nádherný.
Po chutném obědě v malé hospůdce jsme ještě 1x vystoupali nad Mikulov a pak za slunného počasí zvolna přes Bavory sjížděli k D. D. Trasa nebyla dlouhá (cca 26 km, 340 m převýšení), a tak jsme byli doma u vína, když začal slejvák.
V neděli nejprve ranní matiné pod vedení Petra H., poté opět přes Březí směr Jevišovka nad Jevišovkou. Na křižovatce cyklostezek právě 1. den otevírali občerstvení pod dohledem vysokých dřevěných čápů. Dále pěkně po rovině mezi vinicemi až do Hrušovan nad Jevišovkou. Zde zasloužený oběd. Při zpáteční cestě malá zacházka k soutoku Jevišovky s Dyjí.
Přes Brod nad Dyjí do D. D, kde na zahradě zakončení u sklenky/lahvinky vína.
Velké poděkování organizátorům Karlovi, Ivaně a Helence a ostatním za příjemně prožité dny na pidi.
Hanka

Já k tomu mohu jen dodat, že zmíněná cyklosekce jela do D. D. z Prahy autem, ale měla místo jenom pro tři kola. Takže mi vzali bagáž a já jel vlakem do Břeclavi a pak po vlastní ose. Na kraji Břeclavi lákala Cyklosféra na široký výběr jídel a piv ve velice příjemném přírodním prostředí - doporučuji. (Při placení říkám barmanovi: „Neberte to jako stížnost, pochutnal jsem si. Ale ty špagety byly překvapivě tlusté a jiné." Odpověděl: „My si je tlačíme sami.")
Zámecký park v Lednici nešel vynechat. Prý se tam na kole nesmí, ale asi že ještě nebyla plná sezóna, nikdo neprudil. Jenom mě naštvalo, že já to doma takhle načinčané nemám.
Ten kopec v Mikulově a nad ním, jak píše Hanka, ten tam tedy opravdu je. Ale překvapilo mě, že zatímco tentokrát jsem ho vyjel, byť s jazykem na vestě, druhý den jsem musel tlačit. Asi mi chyběly ty tlačené špagety.
Na zpáteční cestě v pondělí jsem objel Pálavu pro změnu horem. Protivítr u Novomlýnských nádrží byl hodně protívný, takže ani teď jsem si jihomoravskou rovinu neužil. Odměnou mi byl jenom pohled na leteckou akrobacii stíhaček někde nad Břeclaví, vč. barevných efektů. Docel rád jsem se pod hrází schoval do lesů kolem Dyje, byť byla cesta místy bahnitá až krkolomná.
Řezák

Fotky od Řezáka


30. 3. 2023 - Pepova vycházka uprostřed týdne č. 3
Zpráva od Pepy

8. 3. 2023 - Vynášení Morany
Dávno před tím, co ukazovali v televizi záběry, jak se v tuzemsku oslavuje konec Opilce na Pražském hradě, napadlo mne uspořádat „Vynášení Morany“ zrovna na ten slavný den ukončení ne jedné zimy, ale desetileté ostudy.
A tak jsme se sešli U Černého Vola, dali jedno či dvě piva a vypravili se přes Hradčanské náměstí, po Nových Zámeckých schodech, přes Malostranské náměstí až dolů řece. Hrdě jsem nesli upravenou „monstranci“ - na donesený smeták jsme připevnili titulní stranu z Respektu, kde byl „náš“ bývalý prezident mnohonásobně zobrazen a z dalších jeho podobizen byly složeny papírové vlašťovky. Místo obdoby trestání nepoctivých pekařů, kteří šidili prodávané pečivo a byli za to z Karlova mostu namáčeni do Vltavy, jsme volili diskrétnější, za to symbolicky přesnější místo dopadu toho symbolu odcházející desetileté zimy: Obrázky i vlašťovky byly vhozeny do Čertovky. Svůj k svému.
PS.: Smeták se vrátil domů. Pro takového … by ho bylo škoda hodit také do vody.
Pepa




23. 2. 2023 - Pepova vycházka uprostřed týdne č. 2
Bylo nás dvanáct a pes. Pravda, někteří nebyli na vycházce a někteří nebyli v cílové kavárně. Bylo to částečné opakování prvního úseku Botiče, o kterém se na 12kových stránkách praví:
„podzim 2004 Botič I ústí do Vltavy – Michelská plynárna, Řezákův památný průlez dlouhou prolejzačkou na Folimance“
Tak ta dlouhá prolejzačka tam už není, zato tam je stánek s pivem. Pepou avizovaným překvapením byl nedávný vršovický sesuv.
Dalším překvapením účast Jirky Waltera, kterého už léta nikdo neviděl: Pes byl Zirina, která rezolutně odmítla Petrofem zamýšlenou odbočku k vinařskému pavilonu na Grébovce, kde se Petrof ženil, a vyrazila s davem.
Do cílového Café Sladkovský jsme vstoupili bohatě před otevírací dobou. Zatímco mě překvapilo, že jsem tam už byla, mnohé uzeniny milující pány zase překvapila nabídka jídel. Zase se dozvěděli, co je to hummus a tabouleh.
Díky, Pepo!
Helenka

28. - 29. 1. 2023 - „Jánky" v Úpě
Jánky v Úpě se uskutečnily v JAROŠOVĚ (včetně volebního guláše).
Lyžařský víkend začal mailovou zprávou od Helenky, že všechno je jinak. V pátek jsme se dozvěděli, že chalupa v Úpě je obsazená.
Helenka napsala, abychom vybalili, vrátili jízdenky a zkusili to brát s nadhledem, což jsme vzali. Hanča reagovala: „Ahoj kamarádi, zatím nevybalujte. Nechcete za mnou přijet do Jarošova na chalupu?“ A my jsme jeli. Já s Helenkou v pátek přes Pardubice. Šly jsme volit do školy, kam chodila Helenka do první třídy. Potkaly jsme tam Julka. V jarošovské chaloupce jsme se všichni setkali v sobotu dopoledne. Podnikli jsme výlet Roudenským údolím na Polanku, kde jsme poobědvali smaženou rybu. Na zpáteční cestě jsme si u Pepíčka ve Vranicích dali pivo. Výlet se vydařil až na to, že všude byl led a Helenka upadla. Volební hlasy byly sečteny a výsledek voleb stvrzen přípitkem 12-letým rumem a výtečným volebním gulášem od Hani. V neděli jsme vyrazili do Městských Maštalí. Původní návrh jít někam do hospody na oběd byl zamítnut, protože v chalupě zbyla spousta nedojedených zásob. Dámy z nich uvařily výborný oběd.
Byl to moc krásný víkend a velké díky všem organizátorům.
Černá tečka byla, že si Helenka ruku zlomila, ale to jsme se dozvěděli až v pondělí.
Magda
Fotky od Hanči, Magdy a Tomáše (Jméno: TomK, heslo: 012023)

25. 1. 2023 - Víkend uprostřed týdne
25. 1. 2023 jsme zásluhou Pepy Berana navázali na úspěšnou nohybskou tradici „víkendů uprostřed týdne". Sešlo se nás 7 dvanáctkových, Petrof a pes. Důkladně jsme si prohlédli klášter na Bílé Hoře. U mohyly nás šéfová trasy zahřála panáčkem. Nahlédli jsme za plot hřbitova Smíření a po běžeckých stopách jsme obkroužili oboru až k letohrádku Hvězda. Cesta do Veleslavína nebyla jednoduchá, ale Pepa nás odměnil hospodou U řezníka, kde báječně vaří zlý kuchař. Rozloučili jsme se pohárkem a už se těšíme na příští poslední středu v měsíci.
Díky, Pepo!
Eva a Olda

Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023