Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 1. 9. U Šumavy
2. – 6. 8. 2022 – voda
V tradiční čas a na tradičním místě se konala tradiční srpnová slezina. Stejné místo na louce u Otavy, přístřešek, posezení u Šafářova stánku u mostu, naše hvězdička u Johánka na čepickém mostě a spousta hvězd na nebi, večerní ohýnky a zpívání, jen vody bylo fakt málo. U Annína by asi šla řeka přeskákat z kamene na kámen suchou nohou. Kamarádi, kteří přijeli už v úterý, oslavovali setkání bouřlivě u stánku, dokud je (podle jejich slov) pan Šafář nevyhodil. Zformovalo se několik skupin – vodácká, mototuristická směřující do Javorníku, kde Naďa čarovala u menhirů a jiných šutrů, elektrikářsko-cyklistická a turistická. Na slezině by nás bylo bývalo 12, kdyby byl býval přijel Vráťa, který se pro bolest v krku omluvil. Počtu 12 jsme však dosáhli díky příjezdu Nadiných kamarádů, kteří nám pomohli zkonzumovat 7 objednaných vepřových kolen. V sobotu nás z tábořiště vyhnal vytrvalý desetihodinový déšť.
Helenka

Ahoj,
teď mě zrovna napadá jen, že to v úterý začalo u p. Kuse na zahrádce, který s námi (hlavně Albertem a Naďou) oslavil v předstihu 80-té narozeniny. Zapili jsme to Czeresni pálinkou. O tom, že by nás Šafář vyhodil, ale nic nevím. Jen chtěl, abychom zaplatili (měli jsme protekční lístek, ostatní platili vždy hned), protože chce uzavřít pokladnu.
Honza

25. – 26. 6. 2022 – Svatojánská degustace
Jindřin zápis

11. – 15. 5. 2022 – Stezka

Zobrazit na Google Maps

Noclehy + restaurace:
Bod na mapě Nocleh Den Datum Místo Objekt Posezení
1 -1. úterý 10. 5. Klinkovice 32, Semily Farma Lánská tamtéž
2 0. středa 11. 5. Lomnice n. Popelkou Lyžařský Sportovní Klub tamtéž
3 1. čtvrtek 12. 5. Žernov Penzion v Žernově tamtéž
4 2. pátek 13. 5. Železný Brod Sportovní centrum rest. U Zvonice
5 3. sobota 14. 5. Malá Skála Ubytovna U Tlusťocha rest. Boučkův statek

Zakončení na Atletickém stadionu Ludvíka Daňka v Turnově. (Bod 6 na mapě.)


„Jsou staří, ale pokaždé spí někde jinde"
Vyposlechla Eva K. rozhovor nějakých děvčat z mladých T20/T23/T26

Tentokrát našli noclehy Birndtovi, pak našli ještě lepší noclehy a každý z nich byl jiný. Takže jsme spali na farmě, v chatkách pod lyžařským můstkem, v luxusním penzionu, v sokolovně i ve vodácké ubytovně. Večery jsme trávili tu u stolu v kuchyňce, tu na verandě pod širým nebem za svitu měsíce, tu v úžasné hospodě v Malé Skále, kde se hrálo a zpívalo jako o život. A šli jsme ze severu na jih, pak na východ, pak zase na západ, na sever a nakonec na jih. My, co jsme jeli už v úterý ráno, jsme ušli až 85 kilometrů podle Kamenice, Jizery, na Kozákov, skálami, lesy a loukami a každý den jsme viděli zasněžené hřebeny Krkonoš. A navíc jsme ze stezky odjeli s novou šéfovou. Dík všem, kteří se o zdar stezky jakkoliv zasloužili. I ten druhý objednaný sud se nakonec u Řezáků vypil.
Helenka

Už při zajišťování jsem tušil, že to bude hezké. Vidět z jednoho místa Trosky, Ještěd a zasněžené Krkonoše, jak často se to povede? Jenom ten Kozákov, ten mi dal. Tedy začalo to dobře – v Tatobitech (proč jenom si ten název pamatuji? asi jsme tam už byli?) lahváč u obchodu, protože jsme netušili, že za zatáčkou právě Kloučci otevírají hospodu. Pak samoobslužná hospoda v Kozákově na Otakarově statku – člověk si sám natočil, v mrazáku byly nanuky, v regálu sušenky a oplatky, platilo se do kasičky, Moraváci vytáhli klobásy a špek, prostě paráda. V lese jsem se ptal dřevorubce, jestli jdu dobře, a on mi řekl, že jo - pořád do kopce k Radostné studánce a pak „na přední náhon" nahoru. Za studánkou jsem cestu ztratil a na ten přední náhon opravdu došlo. V poledne, jenom po dvou pivech a už po čtyřech, no to jsem dopadl…
Řezák

Společné foto ze zakončení


7. – 9. 1. 2022 – Janské Lázně

Jako obvykle zorganizovala Hani ve známém penzionu Betlém za účasti čtrnácti dvanáctkových i nedvanáctkových kamarádů. K našemu překvapení se z jedné Magdiny neznámé kamarádky vyklubala kamarádka Beranice Jana Čevelová a druhá se zase hlásila k Šéfíčkovi. Inu, svět je malý.

Program byl standardní. To znamená Hofmanky, na Černou horu lanovkou (stařecké jízdné nahoru 200 Kč), bufet u Staré lanovky, Kolínská či Pražská a sjezd dolů. Ale zformovala se i sjezdařská a pěšo-koupací sekce, obě navýsost spokojené.

Déšť v týdnu sice nesliboval nic příznivého (na horách v tu dobu naštěstí sněžilo, takže nahoře patnáct prašanu), ale počasí i sněhové podmínky byly nakonec víc než dobré (jen silnička z Modrokamenné boudy byla ledová až moc, což se stalo bohužel osudným Heleně Bedřišce, nyní s rukou v gypsu. Smrková šiška, která skolila mě, naštěstí takové škody nenapáchala).

Trošku mrzuté je, že ceny v penzionu šly dost nahoru, pocity z nového personálu byly dejme tomu smíšené a sobotní večeře způsobila několika lidem trávicí potíže (po panu Kišovi a vařící paní se nám fakt stýskalo). Vypadá to, že jsme tam byli naposledy. Ale dobrá zpráva – Káťa o něco výš objevila penzion Marianum, který také vypadá dobře a katolíci mají o něco nižší ceny než husité.

Mimochodem, kdybyste měli někdo doma nepotřebný obraz či sochu Jana Husa, v penzionu Betlém by ji uvítali. Šéfíkem? či Ráďou? nabízená socha ze Staromáku asi neprojde.

Sepsal Řezák, kurzívou psané doplnila Helenka

Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021