Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 1. 12. U Šumavy
Svatojanská degustace 2012

Pidizápis z pidistezky ve Smilových horách (27.–30.10.2022)

Jde v podstatě jen o výčet některých pozitiv (náhodou mi to vyšlo na dvanáct):

  1. Počasí bylo mimo kategorie (fakticky srpnový prodloužený víkend v listopadových barvách).
  2. Krajina krásná, zvlněná, s výhledy všemi směry. Co jsme nedali pěšky, zvládli jsme v autě nebo na kolech (Birndtovi s Joníkem, podle Zuzky éčka).
  3. Účast byla proměnlivá, až 15 osob plus pes (ale jednou i 12 účastníků včetně Joníka).
  4. Ubytování skvělé, pohodlné, poměr cena–výkon velmi uspokojivý.
  5. Ještě během cesty TAM informoval Michal Skupinář rodiče, že se jeho rodinná skupinka rozrostla o dlouho očekávaného Řehoře. Vzhledem k tomu, že jde o krásnou holčičku Emmu, Michal preventivně zakázal používat jméno Řehořka (na které jsme s Hani už od rána myslely – jen já a Hani, Řezáku!!!) a VŘELE doporučil neformální variantu Emča. Zkusíme Emmču a uvidíme (ostatně Helenčina lingvistická reakce už je k dispozici).
  6. V pátek dorazili Fuchsovi a Šárka plná energie okamžitě rozdělila neéčkové účastníky na dvě skupiny – pěšáky, s nimiž půjde ona, a ty, které vezme na výlet tata. Což byl Láďa a jeho hůlka a Hani a její francky. Všichni jsme se pak neomylně sešli (francky, hůlka, chlapci a děvčata, Řezáku!!!) Na Růžku v Mladé Vožici.
  7. Věruščina pohádka o autobusu z Mladé Vožice padla právě Na Růžku, protože nejbližší bus měl jet až v neděli . . .  Takže Saša přibral pohádkářku do svého mototýmu a ostatní se vrátili do restaurace ve Smilových Horách zase pěšky. Ale pohádka to byla krásná!
  8. Šéfík přivezl kytaru, Saša přivezl kytaru a – zázrak! – Vlastík přivezl housle, na které – zázrak zázraků!! – i hrál. Takže byla i hudba, v pátek se Sašou a v sobotu sice už bez Saši, ale s mnoha oblíbenými Šéfíkovými staropražskými. Skokankou roku, pokud jde o nevyhlášenou soutěž ve znalosti Šéfíkova repertoáru a jiných podobných skvostů, je Hanča!
  9. V sobotu jsme se (kromě éček) sešli na Velkém Blaníku, kam jsem Láďu omylem proti jeho (i své) vůli vyheverovala zkratkou po strmé červené. Oba jsme přežili.
  10. V Hostinci pod Blaníkem jsme se pak nakonec sešli už všichni, i s éčky. Jak může být krásně koncem října v zahradní restauraci s místním pivem Špácal!
  11. Sobotní večer zpestřil Vlastík degustací dvou ze čtyř „zoologických“ piv, konkrétně šlo o Nutmeg a Sumac, produkty pivovaru Raven Plzeň. První bylo lepší, druhé na první pocuc nic moc, ale vpili bychom se. *)
  12. I když jsme se nijak neinžinýrovali a připíjeli dovezenými lihovinami na Emmču (27.10.), na stát (28.10.) a na cokoli furt neboli imrvére, něco zbylo i na víkend uprostřed týdne (17.11. v Lipencích), který už pohádkářka akceptovala a Pepa dokonce předběžně oznámil mailem.

Jindra

 

*) Místo zápisu z pididegustace vygooglováno:

https://beerweb.cz/pivo/raven-zoo-nutmeg-12

https://www.pivovar-raven.cz/pivo/253-sumac