11. – 13. 12. 2020 – Silvestr
Jako jiné roky, i letos ukončila TRASA 12 Starý rok silvestrovskou oslavou dne 12. 12. Tentokrát opět s účastí hostů. Díky Tomášovi Kubátovi opět na Husově boudě v Krkonoších. Milý a vstřícný personál nás již z dřívějších oslav a pobytů zná, ale věřím, že stejně přátelský bude i ke všemu TAKovému lidu, pokud se k nim někdo z vás vypraví. Můžeme doporučit.

Ten rok 2020 se moc nepovedl. Zato se povedla naše oslava. Mrzlo přiměřeně málo, vycházky na Černou horu nebo na Bufáč se vydařily a večerní hraní také. Naše hudební sekce byla oslabena o houslistu Julka Slezáka, zato posílena o kytaristu Petra Havránka. Nikdy bych nevěřil, kolik písniček, které často zpíváme, se týká úmrtí nebo nebožtíků. Kouzlem nechtěného zahájili Berousek, Šéfíček i Petr právě takovými písničkami. A protože se nám to zalíbilo, podstatnou část večera jsme pěli písně, které by někdo mohl nazvat morbidní, jako rituální odmítnutí toho, co nám denně připomíná celá mediální scéna. Vlastně jsme se čtvrtletním předstihem symbolicky „vynesli Moranu“ toho čínského viru ven na mráz.

Přeji všem teplo domova a přátelského kruhu. Tam venku ať si ten zmetek zmrzne.

Pepik Beran

Fotky od Tomáše


25. – 28. 9. 2020 – Stezka


Zobrazit na větší mapě

Noclehy všech tras

Letošní 62. STEZKA byla vlastně jubilejní. Stejně jako ta 12. byla „po trasách“. Na rozdíl od těch dřívějších si na DVANÁCTCE ty poslední užíváme s vědomím, že pokud ještě můžeme chodit, neměli bychom sedět na jednom místě. Jak nám ubývaly pracovní poměry, přibývalo kamarádů, kteří si chtěli kraj příslušné STEZKY pořádně užít. Proto již mnoho let zajišťujeme nultý i mínus první nocleh. Ač byla ta letošní deklarovaná jako demarkační, my jsme putovali krajem Oty Pavla. Z Roztok u Křivoklátu, přes přívoz strejdy Proška v Luhu pod Branovem a Nezabudice dál proti proudu Berounky a jejího přítoku Radnického potoka. Krajem nádherné přírody a krajem kontrastů. Vnucuje se přímo srovnání starého a nového.

Luxusní ubytování i jídla v Penzionu Dvorce („Nabízíme ubytování v pokojích s koupelnou, internetem, venkovní grilem, bazénem. Ideální pro svatby, firemní školení, ale i mysliveckou turistiku“) a Habr – klasický chatičkový autocamp s mrzutým kuchařem, kde se čas zastavil v sedmdesátých letech minulého století. Kupodivu ceny za jídlo i ubytování byly stejné. Jen část zálohy za nížší účast nám v tom poloprázdném skanzenu odmítli vrátit.

Druhý kontrast najdete na Radnickém potoce. Kousek od sebe jsou dvě usedlosti. Nový mlýn a Vrbatův mlýn. Ten Nový si na rekreační „chalupu“ nechal přebudovat soudruh Antonín Kapek, první tajemník městského výboru KSČ v Praze. Když přišel o funkce i členství tak se zde (neúspěšně) zastřelil. Po vyléčení na psychiatrii se sem vrátil a úspěšně oběsil. Naproti tomu Vrbatův mlýn zrekonstruovali olympijští vítězové Matthew a Kateřina Emmons. Ti neměli důvod se tak neumětelsky zastřelit. Nebyli jsme vevnitř, ale z venku je to moc pěkné.

Několikrát jsme opět od místních slyšeli, jak jsme dobří, když v našem věku a již tolik let spolu chodíme a navíc se letos nebojíme vyrazit společně do toho nebezpečně zavirovaného světa. O to víc se skláním před kamarádem, kterého jsme potkali na Švédském mostě v Dobřívi. Byl to jeden z dávných stezkařů. Putoval na samohybném vozítku v pláštěnce a dešti. Až se po mediální masáži budu bát vyjít z domu, že tam na mne čeká Bílá nemoc, vzpomenu si na Mosťáka. Ten se nebojí.

Pepik Beran

Zpráva od Šéfíka


10. – 13. 9. 2020 – Červenec v září
Roháče poněkolikáté.

• Tři noci plné hvězd a borovičky.
• Dušan, Milda a Fous připravili a svatý Petr fandil.
• Sivý, Ostré, Babky.
• Borůvky, maliny, brusinky.
• Skvělý catering (díky zásobovači a kuchaři).
• Šéfík se tužil na kytaru.
• Sedmnáct statečných.

Helenka

Prezenčka z Neptačí sleziny (dodala Jindra)


8. – 16. 8. 2020 – Voda

27. – 28. 6. 2020 – 15. Podlužská degustace
Jindřin zápis

19. – 20. 6. 2020 – Víno z Hrušek
Hrušky potřetí
Tři deštivé dny, dvanáct účastníků (z toho šest hujerů), mnoho vzorků vína červeného i bílého při páteční i sobotní degustaci, další litry vína a dobré jídlo při večerním posezení, slivovice a ořechovice od Ladi (Vyrubalíka, neplést s rovněž přítomným Pochmanem), blátivá cesta lužním lesem (díky, Maruško) či autovýlet do Mikulčic nebo vlakovýlet do ZOO v Hodoníně, první překročení hranic po koronaviru po nové lávce na Slovensko, DuPavlíkovy opožděné narozeniny s chutnou dezinfekcí pro přítomné (i nepřítomné, vzorky dovezeny i na degustaci a Jarušce do Nesměně, vzorek určený do tábora zhabal Řezák a, podle vlastního tvrzení, ho přiveze do Čepic), dobré jídlo v Hruškách i v Břeclavi (jen Věra se divila, že jí přinesli chleba, když si objednala chleba dne), dobrá nálada navzdory počasí, to byly letošní Hrušky.
Bazén byl napuštěn, ale koupala jsem se jen já.
Helenka

2. 4. 2020 – Koronaslezina
Historicky první elektronická slezina trasy 12!
Řádnou slezinu nám nedokázal zhatit ani koronavirus, ani výpadek dvanáctkového mejling listu. Naopak účast byla nevídaná, jak dokládá pečlivě zpracovaná Jindřina evidence. Celkem 47 účastníků (41 trasových, 6 hostů) plus kytara plus basa. Tolik nás nechodí ani na Stezku. Jenom škoda, že ta kytara s basou nebyly moc slyšet…
Díky Irče se vytvořila WhatsApp-ová skupina Slezina.
Snad jsme neporušili karanténní opatření, když se několik nejvytrvalejších účastníků sešlo v jedné místnosti na Zoomu. Pravda, zpočátku byly jisté technické problémy, ale ty se daly vyřešit celkem jednoduchými způsoby. Ono tedy Vokáčům nefungovaly hlavně repráky, ale stačilo ukázat ceduli. Ostatně tato komunikační metoda se uplatnila i v jiných situacích. Tato část sleziny se protáhla téměř do půlnoci. Takže už je naplánované Zoomové posezení na nadcházející nePtačí slezinu a snad bude účastníků víc. Jenom je otázka, jestli se nám to posezení podaří dotáhnout k absolutní dokonalosti.

Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023