Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 2. 5. U Šumavy

STEZKA 2020

 

Letošní STEZKA byla pro Dvanáctku krásně dlouhá. Začínali jsme ve středu ráno v Roztokách u Křivoklátu. Prošli jsme krásnou pobřežní pěšinkou „U Eremita“ do Branova k přívozu kde jsme navštívili muzeum Oty Pavla. Dále Svatojakubskou cestou včetně dvou bouřek, z nichž druhá nás přepadla po cestě a byla opravdu výživná, do Skryjí, kde jsme měli -1. nocleh. Mezitím dojeli další lidi a tak nás bylo 12 – 1.

Ráno jsme pokračovali Svatojakubskou cestou do Zvíkovce a zastavili se v hospodě „U šesti trampů“. Po obědě jsme putovali dále po Svatojakubské cestě až do Tříman, kde jsme přespali v kempu „U Mloka“ na břehu Berounky.

Páteční ráno bylo deštivé. Část z nás proto jela auty, nebo šla po silnici. Jen několik statečných vyšlo do deště a vydalo se údolím Radnického potoka. Cesta byla zpestřována broděním, protože lávky byly neschůdné, nebo vůbec chyběly. Po dobrodružné cestě jsme našli úkryt před deštěm v krásném trampském kempu „U Sýčka“. Pokračovali jsme za stálého deště do Lhotky, Kamence a Svaté Barbory a pak přes pole do Dvorců. Nocleh byl luxusní, radiátory hřály a tak jsme se po celodenním dešti krásně usušili. Dojeli i další kamarádi a tak nás bylo 23.

I v sobotu pršelo. Část z nás opět použila auta a zbytek vyrazil směr Radnice, kam jsme dorazili promoklí a zašli na oběd do hospody. Stále lilo a tak jsme nablížili dvě zastávky vlakem do Bezděkova. Odtud zase deštěm po svých do Volduch, kde jsme měli v kempu Habr nocleh. Večer přestalo pršet a udělala se hrozná zima a tak jsme v dřevěných chatičkách dost mrzli. Jaký to kontrast s minulým noclehem ve Dvorcích. A cena skoro stejná.

V neděli ráno konečně nepršelo. Vyrazili jsme okolo vrchu Trhoň do Holoubkova. Tam oběd v příjemné picérii a pak dále do Dobřívi. Nocleh byl v turistické ubytovně, odkud jsme vystrnadili 3ku. Na posledním noclehu nás bylo 21.

V pondělí zase pršelo. Prohlédli jsme si hamr a jen 5 statečných šlo do Rokycan pěšky podél Klabavy po cyklostezce. Ostatní jeli auty, nebo busem. V Rokycanech jsme se zase sešli v minipivovárku u Stočesů, užili si vepřových hodů a dobrého piva a asi deset z nás, co neodjeli auty, se vrátilo do Prahy rychlíkem.

Turistická část STEZKY byla nádherná. Škoda, že počasí nebylo lepší, ale zato to takhle bylo pestré a opravdu jsme si užili. Ještě stále chodíme každý den na jiný nocleh, ale celých cca 90 km již ušli jen dva z nás. Ostatní buď později přijeli, nebo dříve odjeli a nebo část jeli autem nebo busem. Hospod bylo málo, ale skoro vždy jsme nějakou na oběd našli.

Společenská část se také vydařila. Měli jsme sice jen 2 kytary a dva večery i housle. Hrálo se všech pět  večerů od večeře zpravidla přes půlnoc. Přezpívali jsme spoustu písniček a dokonce se i tančilo, což na 12ce nebývá zvykem. Zkrátka pořád platí Kádovo:

„…co na tom, že starej bejt je někdy na posrání

Pořád chodíme zpříma a když neskosí nás rýma

Sejdeme se ne STEZCE a budem se mít príma.“

Šéfíček