Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 2. 2. U Šumavy
Za Ánrim popáté

Za Ánrim popáté

Tentokrát se nás sešlo dost (na rozdíl od předloňska), a taky počasí bylo mnohem lepší. Ve vlaku z Prahy v 8.01 nás nakonec bylo 11, a v Pečkách na nás čekali Kloučci. Zrychleně jsme se přesunuli do vláčku do Kouřimi. Tam bylo dost nacpáno, kromě nás ještě jakási početná skupina seniorů. Ale když v Radimy přistoupil Šéfík s Alenou měli si i kam sednout. Na zastávce v Chotuticích jsme vzpomněli na Ánriho, v Plaňanech senioři vystoupili, ale přistoupilo několik maminek s dětmi, osazenstvo omládlo. V Kouřimi za nádražím na nás čekala Katka s Fousem a Vojtou, a protože bylo fakt hezky, vydali jsme se na naučnou stezku Po stopách praotce Lecha (Po Pičhoře a Stezce Markomanů další zajímavost zdejšího kraje). Absolvovali jsme ji celou a dostali žízeň, přesunuli jsme se tedy do sympatické pivnice Paluba na 11o Kozla (do Arboreta jsme jen nahlédli). Tady nás dostihl i cyklista Berousek, a tak nás nakonec bylo celkem 19 (z toho 16 z 12ky). Někteří ale už čekali Na Střelnici, kde byl domluven oběd. Po O. jsme navštívili zdejší největší atrakci Muzeum lidových staveb, kde jsme ochutnali pučálku (někteří i různé medy) a zhlédli ukázky lidových obyčejů, byla zrovna Smrtná neděle. Nějak to ale uteklo, a tak byl čas jít se ještě osvěžit a pak na zpáteční vlak. V něm jsme se opět setkali se známými seniory, v Chotuticích ještě jednou symbolicky zamávali Ánrimu, v Radimy pak Aleně a Šéfíkovi (měli ta automobil), a nakonec v Pečkách Evě s Oldou. Toulka se opět vydařila, precizně připravený program, hezké počasí, dobré jídlo i společnost. Jen tak dál.

Díky Evo, díky Oldo, díky Ánri.

 

Pár fotek můžete zhlédnout na https://honza12vok.rajce.idnes.cz/Za_Anrim_2019/

              Honza