Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 4. 11. U Šumavy
poslední aktualizace: 15. 10. 2021
Svatojanská degustace 2012

Zápis z dvanácté (jubilejní) Svatojanské  degustace u Jurků (24.–25.6.2017)

Účastníci: domácí Jurkovi (Eva, Vlastík, přítulná kočka Myška), místo CD (cyklodegustátorů) nastal čas DC (deficit cyklistů), pěšáci Ištváni, Řezáci, Beranice, Pochmani a motodegustátoři Vokáči (to nás bylo 12 včetně Myšky). Nakonec dorazil i motodegustátor Šéfík – a bylo nás 12 plus Myška.

Začalo to pozvánkou, z níž vyplývá, že Myška není žádná Miška, jak jsem se léta domnívala:

 

12. degustace 24. - 25. 6. L. P. 2017 v Podluhách

 

Vážení příznivci degustací,

TAK jsme se dočkali a je tu DVANÁCTÁ Svatojanská degustace. Pravda, neobešlo se to beze ztrát. Už vás nevítá náš přítulný pes Ferda, ani před vámi neprchá náš plachý kocour Diblík. Jediný vítací chlupáč v naší domácnosti je už jen naše osmnáctiletá kočka Myška. Není to žádná osmnáctka šťabajzna, jak bychom si představovali – je trochu nahluchlá a taky hůř vidí, ptáky už nehoní a myši nechává na pokoji. Polehává po zahradě a loudí dobroty.

 

PROGRAM:
Ochutnávka malých množství vámi dovezených vzorků, ať již vlastní výroby nebo jiných zkušených výrobců likérů, destilátů a vín. Vlastík chladí ve sklepě pivo a bezinkovou limonádu.

 

Vylučujeme z degustace likéry a alkoholy neznámého původu a z vietnamských večerek. Likérka DRAK už snad neexistuje.

Vše ostatní ochutnáme podle hesla „Dobrého pomálu“!

JÍDLO:
Bude tradiční bramboračka. Houby nerostou, ale máme nasušeno z loňska. Dobroty, které přivezete, přijdou vhod, jakmile se trochu setmí. A taky aby bylo čím prokládat vzorky.

 

SPANÍ:
Tradičně na zahradě. Předpověď je stále suchá. Kdo bude chtít spát v domě, jsou volné pokoje nahoře - ale je tam vedro. K dispozici je samozřejmě zázemí našeho domu, obě koupelny, WC atd.

OSTATNÍ:
Jahody k nedělnímu sektu nejsou jisté. Nová výsadba jahod pěkně zjara kvetla a nepřežila dubnový mráz. Další květy spálil květnový mráz. Teď tam jsou jen zbytky, které dozrají a kosáci je snědí než přijedeme z práce. Ale zraje rybíz J

Bazén: letošní teplé počasí je nakloněno koupání. Bazén je připraven, pH přiměřené, teplota vody: ráno ca 25 °C, odpoledne kafe.

Počasí: letos to bude mít sv. Petr zvaný Řezák jednoduché. Udržuje nad střední Evropou slunné a suché počasí. Ale po degustaci, Svatý Petře, by už mohlo trochu napršet. Ale tak nějak rozumně – ne, aby nám to spláchlo zahradu sajrajtem z polí jako před několika lety.

Zápis doufám, že provede s humorem osvědčená glosátorka Jindra. Toho už se nezbaví.

 

Těšíme se na vás!!!!

Vlastík a Eva

V sobotu tedy podle Helenčiných plánů vyrazily 2 pěšácké skupiny: Skupina A (Láďa a Ištván) vlakem z Prahy do Lochovic a dále pěšmo, skupina B (Helenka, Věra, Řezáci a já) vlakem z Prahy přes Beroun do Praskoles operativně přejmenovaných na Prskolesy. Áčka se rozdělila na A1 a A2 kvůli porouchané lokomotivě, takže Láďa vyrazil z hlavního o dost později a dle plánu dojel do Lochovic a pak s posezením ve Rpetech došel do Podluh, Ištván mu nepřistoupil na Smíchově, nýbrž dojel nějakým dřívějším rychlíkem až do Hořovic, prošel si Jurkovic ulici, hřiště, Felbabku (nenašel hospodu). Není jasné, kdo z pánů áčkařů byl jednička a kdo dvojka. Protože jsme je s Helenkou rozhodně nechtěly urazit, pracovně jsme je pojmenovaly nejdřív A12 a A13, pak – po všech telefonátech a SMS – Pat a Mat, nechť se rozhodou sami.

Béčka jela pohromadě, v Berouně a poté v osobáku degustovala Svijany v plechu, ačkoli průvodčí mumlal cosi o prohibici, kterou právě ve vlaku vyhlašuje, a dále otestovala standardně výbornou Haninu griotku.  Po Prskolesech ale přišla pravá bomba: Vinice Johanka Keltská, vinařská podoblast mělnická, viniční trať Pod Otmíčskou horou, řádky do osmičky Zweigeltrebe, pak včetně řádků 12 a 13 Tramín červený, pak Rulandské bílé . . .  Pod dohledem psů Boba a Daga jsme degustovali vše, z toho Zweigel 2 ročníky (2010 a 2016). Helenka a Hani pak zakoupily po lahvince tramínu zvaného TČ. A ještě tam měli pidirozhlednu, na kterou jsme samozřejmě vylezli.

V Lochovicích malý obídek a degustace Chodovaru dvanáctky zelené (!!!) – Řezáci a Beranice. Nakonec ale vše zelené skončilo u Věrušky, včetně 2/3 Řezákova velkého. Kozlík jedenáctka je Kozlík jedenáctka . . .

V okamžiku O (u odbočky na Ostrý) se skupina B rozdělila na B12/2 (Hani s Helenkou – přes Ostrý na Felbabku do té hospody, co Ištván nenašel) a B12/3 (Věra, Řezák a já) bez Ostrého do Rpet s dobře známou hospodou Járy Cimrmana, kterou předtím Láďa samozřejmě našel a dlouho si tam poseděl. Degustace B12/3: Birell (Věra), Staropramen (Řezák), Plzeň (já). Zaznamenáníhodná konverzace Věrušky s paní servírkou: „Máte nějaké rybičky?“ „Myslíte jako v akváriu?“

Když skupina B12/3 dorazila k Jurkům, byli tam už všichni kromě Šéfíka. Po jeho příjezdu se pak degustační tým stabilizoval a přišla na řadu avizovaná (skvělá) bramboračka a navíc i meavizovaná (skvělá) kulajda. Nelze zapomenout ani skvělou Tullamorka, jíž jsme zapili Šéfíkova vnoučka Fanouška „Säuglinga“ Pleskota.

A pak už vypukla oficiální dvanáctá degustace:  

  1. Vlastíkova piva od jedničky ke čtyřce

První BB (Brdský bahno) hořké, podle Evy sice jako na urologickém oddělení v nemocnici (viděla tam bílkoviny v moči), ale jako pivo dobré, nepasterované, nefiltrované.

  1. BB  čtvrttmavé

„Jantar tmavý“, 11 - 12°, první pivo, které Vlastík skutečně vařil („pivo s chmelovarem“).   

  1. Hanin „neznámý vzorek“

Griotka, pohrobek ze stromečku, který už není, čísi pochvalné vyjádření: „To je tak hustý, že se to dá mazat na chleba!“

  1. Helenčin anonymizovaný vzorek z Polska

Vlastík cítí jehličí, ale jen nepatrně, Řezák praví, že zubrovka to není, Helenka přiznává, že je to Soplica szlachetna wódka zakoupená výhradně kvůli názvu Soplica a Hani přiznává, že jí vodka nikdy nechutnala.

  1. Věřina „višňová jako třešňová“

Beranice má doma zapsáno, jestli je tam koriandr, kurkuma nebo kardamom . . . Podle kohosi (Hani?)  kdyby se to nahřálo, bylo by to na běžky.

  1. Hanino „vypláchněte si a kdo to pozná, ten to vyhraje“

Jakési rosé.

Ála: „Není to mrkev?“ Prý další podobné by byla dýně . . .

Beranice: „Naředěná červená řepa?“

Ištván: „Agáve?“

A byl to filipínský rum Tanduay. Honza studuje lahvičku: „To není rum, ale RHUM!“  Řezáčí speciální bonbónek pro 12. výročí degustace.

  1. Pochmaní „to pozná každý blbec“

Všichni cítí jehličí. Jalovec tam je – a je to London Dry Gin.

  1. Vlastíkova záhada

Pálenka zelinkavá, ale kdoulovice to není. Silné, ale krční fréza to není. Je to totiž slivovice, která byla uložena v sudu napůl dubovém a napůl akátovém.  Vlastík začíná dosahovat technologické dokonalosti. (Ve zkratce: „ Základ standard, zrání prefíkané - takže známo nám to není, jasný pane!“)

  1. Řezáčí „něco jemnějšího“

Identifikována malina a Řezáci přiznávají, že z Moravy.

Věra: „Malina od Jelínka?“

Řezák: „Ne, z Moravy.“

Věra: „Vždyť Jelínek je taky z Moravy!“

Ale je to prý od Kočky/Kotschky.

  1. Řezákův bezbarvý nápoj

Jindra: „A my máme uhodnout, že je to calvados?“

Šéfík: „Nalej mi ještě!“

Řezák: „ Chceš to ředit?“

Šéfík: „Ne, nalejt!“

  1. Hani: archív 2014 rybíz-maliny

Vytáhl Vlastík ze svého archívu dřívějších degustačních vzorků.  

  1. Pochmaní anonymizovaný vzorek, který tu již jednou byl

Vlastík: „Citrusy v tom jsou . . .“

Helenka: „Limoncello!“

A všichni si museli vyslechout historku o home-made ruccolinu a limoncellu (Podluhy versus Ital), někteří už poněkolikáté.

  1. Vlastíkovo další pivo tmavé, nesladké a dobré jako „Márfík“

Helenka: „Všechny piva máš dobrá!“

  1. Honzův zajímavý vzorek

Shodli jsme se, že by to mohly být Vokáčovy hrušky, ale ve skutečnosti to byl Albertův calvados!

A pak už mimo degustaci došlo i na Šéfíkovy vycí písně (kromě Tullamorky přivezl i kytaru!) a TČ od Johanky Keltské, který skupina B12/2 protáhla přes Ostrý a pak se vychladil ve sklepní lednici.

Ráno po snídani a odjezdu Šéfíka, který vezl Řezáka a Ištvána do Jinců na nádraží (spěchali do Keblan), došlo nejen na šampaňské, ale i na jahůdky, které pro nás Eva zachránila. A Vlastík vyhlásil, že příští degustance bude zaměřena na vína (pivo bude jen na žízeň a tvrdé vypustíme). To je výzva hlavně pro viniční trať Pod otmíčskou horou!

Vokáči odvezli Hani a Helenku, Pochmani protáhli Věru Hořovicemi (posezení v zámecké kavárničce i na „lázeňské“ lavičce pod nádražím) a tato nově vzniklá sekce AB 12/3 se důstojně rozloučila Na Perónu, kde překvapivě měli pivo Vilém z rodinného pivovaru Jince. Takže jsme si připomněli Řezáka a Ištvána a připili jsme jim na zdraví a na včasný dojezd do Jinců i odjezd z Jinců a na šťastné dosažení tábora podle plánu, aby se z nich nějakým řízením osudu nestali Pat a Mat druhého dne.

Díky všem účastníkům a Jurkům zvlášť, za rok to tedy půjde vinný-nevinný.

Jindra