Zápis z dvacáté Svatojanské
degustace u Jurků (21.–22.6.2025)
12 účastníků, z toho 11 degustátorů
(Jurkovi, Helenka, Berani, Vokáči, Řezáci a Pochmani) a jeden kocour (svobodný
pán Hubert z Housky neboli Bertík).
Obě Vlastíkovy předdegustační bezinkové limonády
a obě Eviny polévky byly skvělé.
Degustace vypukla v 18:00, kdy nás Vlastík
oficiálně přivítal na jubilejní dvacáté degustaci. Život prchá jako jelen...
Vzorků bylo víc než účastníků!
- Vlastíkovo pivo archivní, dvouleté,
loňský tmavý kyseláč podávaný při optimální teplotě.
- Helenčin komerční vzorek z Primátora
Náchod, měli jsme uhodnout procenta alkoholu (6,5 %, nejblíž byla Hani s
5,2) a typ (trefila jsem Ipu rychleji než Honza, Řezák s pouhým alem bez
přívlastku neuspěl).
- Vlastíkovo mladé mezipivo, prý
bavorský kyseláč v belgickém stylu.
- Poslední Helenčino pivo, Ipa byl prý
slabý rozjezd, byl to Double 24 s 10,5 % alkoholu, takže se svými
zatvrzelými 12 procenty jsem byla nejblíž a Vlastík se sofistikovanými 8,8
procenty druhý.
Mezi vzorky přišly Vlastíkovy vybledlé
rozinky s pálivým ocasem a dalšími po čertech pálivými kousky.
- Kvašené nepálené neboli podlužské
tokajské neboli medovina (kdoule & med) kvašená pivními kvasinkami.
- Řezákovo rybízové ročníkové cuvée,
ročníky si není jistý. Cukr dobrej, cholesterol špatnej, jak dodává Honza.
- Vlastíkova karafa od šampónu, není to
likér, je to černý rybíz (rybízová matolina).
- Hanin likér, rafinovaná směs černý
rybíz & maliny, to tedy nepoznal nikdo.
- Věřina smrková jablkovice
v náprstcích. Vlastík, který umí číst zapomenuté nálepky na víčku flaštiček,
to poznal bez ochutnání.
- Álin červený sladký produkt trochu
nahnědlý, macerát z (přezrálých) hroznů ze Solidarity.
- Hanino tajemství, Ála to svým výrokem
(ostružiny to nebudou) uhodla na první dobrou.
- Vlastíkovo tajemství, to musel
prozradit (banány byly ve slevě, sladký jako prase, ale cukr tam není, jen
čistý banán). Podle Evy to bude glykémie, Honza marně hledal banány na
zahradě. Ála to zajídá kyselou okurkou od Věry.
- Pochmaní archivní (hnědý) calvados
dovezený z Bretaně v roce 2011, to neuhodl ani Řezák,
calvadosový expert, ani Helenka, které jsem objev tohoto zbytku před časem
neprozřetelně prozradila.
- Věřina ořechovka, kterou poznali
všichni. Vlastík ji (pochvalně?) označil za polituru.
- Pochmaní červené sicilské (koupené
v Praze 4) Nero d´Avola (plus pro Věru otevřen loňský ryzlink, který
Vlastík zarchivoval a já jsem jí ho pomáhala vypít).
- Věřina retsina, se kterou jsme se
my dvě prokecaly pod hvězdnatou oblohou až do půlnoci.
Ráno bylo krásné, slunné, teplé,
s bohatou snídaní včetně polévek, závěrečné Bohemky s jahodami a závěrečného
povídání (objevné téma: okoralé tetky). A pak jsme už vyrazili domů, aby
hostitelé mohli vyrazit na vítání občánků, mj. i malých Jurčat Vojtíška a
Magdalenky.
Jurkovi, dík za všechno, už umíte i počasí!