Pidistezka  Jiřetín 24. – 27. 10. 2024

Ve čtvrtek ráno jsme se na Střížkově sešli tři – Helenka, Alena a Šéfík. Cesta do Jiřetína za povídání rychle utekla a před polednem jsme již byli v klášterním penzionu a ubytovali se.  Po startovacím kafi a dortu ve výborné pekárně-cukrárně na náměstí jsme vyrazili do kopce na Světlík ke krásně zachovalému větrnému mlýnu. Škoda, že nebyl přístupný. Obloukem jsme pomalu došli zpět do Kateřiny a kolem nádraží do hospody Zlatá podkova na večeři. Dostali jsme takové velké porce, že se nedaly sníst, ačkoli byly velmi chutné.

Večer přibyl Řezák a Birndtovi. Pro večerní posezení jsme obsadili malou jídelničku u kuchyňky, kam jsme se krásně vešli poté, co jsme svou přítomností vyhnali dvě cizí ženské, které tam byly před námi. Celý večer se popíjelo a povídalo.

V pátek jsme opustili spícího Řezáka a vyrazili po zastávce v cukrárně na Tolštejn. Nás pamětníky překvapil tím, jak je nyní krásně opravený a upravený, zejména hospoda je opravdu pěkná. Po pivě jsme vyrazili krásnou přírodou na Jedlovou. Cestou jsme potkali z protisměru Řezáka. Na Jedlové byla opět otevřená hospoda. Po pivě dolů na Křížový vrch a po křížové cestě dolů do Jiřetína do Zlaté podkovy na večeři. Tentokrát jsme byli opatrnější a dali si jen poloviční porce. Večer přijeli Beranice s Hani a Slezáci, takže nás bylo deset. Tak akorát jsme se vešli do jídelničky. Birndtovi krájeli a houby a sušili je v sušičce, kterou si prozíravě přivezli. Popíjelo se a povídalo.

V sobotu obvyklý rituál v cukrárně. Slezáci s Hani, Beranicí a Řezákem jeli autem do Žitavy. Zbytek vyrazil na hraniční hřeben s cílem dobýt hraniční kopec Weberberg. Při výstupu vypuklo houbařské šílenství, které skončilo tím, že nosič Ivan odmítl nést další úlovky. Hřebenová cesta byla nádherná. Krásné podzimní barvy prosvětlené sluncem, skalisko na Trojhranu, cesta údolím se starými hornickými díly, dobrá společnost způsobily, že Weberbrg byl zapomenut a pohodlně jsme došli až do Zlaté podkovy na výbornou večeři. Večer se pilo a povídalo, a protože Šéfík s Julkem vytáhli nástroje, se i hrálo a zpívalo.

V neděli po snídani automobilisté a Řezáci odjeli, my zbylí čtyři jsme šli hezkou cestou a stromořadím do Varnsdorfu, prohlédli si město, v hospodě si dali oběd. Pak ještě na kávu s dortem do nenápadně zastrčené, ale výborné kavárničky Dlask a pak autobusem domů.

Krásné ubytování, krásná příroda, krásné počasí, krásné výlety, vybraná společnost a výborné hospody. Helence tisíceré díky.