Zápis z osmnácté Svatojanské degustace u Jurků (24.–25.6.2023)
Účastníci: domácí Jurkovi (a virtuální muminek Vojtíšek, kterého je nutno započítat, jinak by nás bylo fuj) a hosté Helenka, Berani, Kubáti, Řezáci, Vokáči, Pochmani. Žádný cyklodegustátor!
Po krátkém zachlastání na hřišti (přičemž pěšáci už měli za sebou Felbabku s Bernardem a Arnoštem z Pardubic) a Eviných skvělých polévkách začala degustace výjimečně předdegustací se čtyřmi Vlastíkovými předvzorky:
A oficiální degustace:
Černé pivo s medem!
Řezák hlásí ovoce chmel, Helenka napovídá, že je to ovoce zelené, nikoli však chmel, já plácám kivi jako nejzelenější ovoce, co mě zrovna napadlo, a je to správně. Takovou haupttrefu už nikdy nedám!
Polotmavá Barbora (třináctka).
Vlastík popírá černý rybíz i arónii a Helenka trefuje ostružiny.
Řezák: „Moravské drsné.“
Pepa: „V Polsku jsou taky vinice.“
Eva: „Červené vino!“
Helenka: „Mně to připomíná víno, co jsme pili v Gruzii.“
A má to! Gruzínské Saperavi koupené u šachisty Akakiho s nezapamatovatelným příjmením. Na závěr při dopíjení vzorků Helenka pravila: „Já jsem si to poznala, já si to dopiju!“
Tak si myslím na šípkové cuvée a Hani mumlá, že to by bylo bílé, ne červené (neboli je to rybíz). Mezitím se však zmatený Vlastík ptá Řezáka, jak tam dostal tu šípkovou vůni, zda nemá na šípkové vinici nějaký kultivar . . .
Polosladké víno z arónie, „Náš sad“, „vyrobeno v Polsku, zakoupeno ve zdravé výživě u nás v Bohnicích“.
Takže likérek černý rybíz s malinami!
„Dobrý calvados“, komentuje Honza.
Vlastík považuje za drsné, všelijak nedobré, kdosi v tom vidí cosi nedobrého z Jugoslávie, mně to tedy celkem chutná, musím přiznat.
Řezák: „Je to brandy!“ (Jupí!)
Takže opisuji charakteristiku: „Brandy Sarajishvili 5* je připraveno z gruzínských koňakových destilátů minimálně pět let starých. Zraje v dubových sudech. Má světlou slámovou barvu mladého brandy a pyšní se lehkým aromatem dubu a zralého ovoce s kořenitými podtóny. Má příjemnou svěží chuť a jemnou texturu.“ A máte to!
Počasí umožnilo spát na zahradě, což většina hostů využila. Ráno proběhlo standardně včetně komentované prohlídky zahrady a sektíku s jahodami. Pár se nás sešlo ještě v Hořovicích Na Krétě (Helenka, Hani, Vokáči a Pochmani).
Na závěr již tradičně díky Jurkům za pohostinnost a jim i ostatním za velmi milou společnost. A díky též dámám za občerstvení, kromě Eviny kulajdy a bramboračky zaznamenávám jako nezapomenutelné ještě Daniny večerní chlebíčky, ranní bublaninu (podle mě od Hani, podle Ládi od Beranice) a Álin ranní meloun . . .
Jindra