Zápis z patnácté Svatojanské degustace u Jurků (27.–28.6.2020)
Snad na počest roku 2020 bylo letos účastníků 20, jak Katka (vrchní statistička akce) spočítala na první dobrou a já napodruhé, když jsem si všimla i Helenky, která seděla přímo vedle mě. Pozvánce se totiž opět nedalo odolat:
15. degustace 27. - 28. 6. 2020 v Podluhách (postcovidová)
Milí příznivci degustací, opět vás zveme na degustaci v Podluhách. Při ochutnávce bez roušek probereme vše, co nás zajímá.
Naše degustace bude podmalována odpolední hudbou z probíhajícího dětského dne na blízkém hříšti a večer tam bude dokonce promítání. Ale to nám snad nebude vadit při hodnocení.
PROGRAM: Tradiční ochutnávka domácích vín, případně vzorků navštívených vinoték. Vzorky jiného druhu také povoleny.
Pro žíznivce bude k dispozici bezinková limonáda. Pivo Vlastíkovo domácí bude také. Okoštujete, jak se mu povedlo.
JÍDLO: Bude tradiční bramboračka a kulajda, a třeba ještě něco jiného. Houby rostou, ale ještě máme nasušeno. Buřty a klobásky na případné opečení s sebou.
SPANÍ: Tradičně na zahradě v případě hezkého počasí. Pro zájemce možnost spaní v domě. K dispozici bude samozřejmě zázemí našeho domu, obě koupelny, WC atd.
OSTATNÍ:
Jahody k nedělnímu rannímu sektu zrají.
Bazén: po stávajících deštích přetekl a je naplněn vysoce kvalitní a čistou vodou. Teplota vody přiměřená délce slunečního svitu.
Počasí: předpověď je zatím optimistická
Zápis doufám, že provede opět Jindra (toho už se nezbaví) a jako obvykle s humorem sobě vlastním.
Těšíme se na vás! Vlastík a Eva
Motodegustátoři: Vokáči 2 + 3 (s nejmladšími účastníky Járou, Přemkem a Anežkou), Fousi 3, Saša a Slezáci, kteří navíc rejdili po okolí na kolech.
Cyklodegustátor Řezák dorazil z tábora.
Pěšáci přišli ve dvou skupinách (Helenka, Hani, Šárka a Beranice od Zaječova/Svaté Dobrotivé, Pochmani z Lochovic přes Černé jezírko).
A domácí Jurkovi, samozřejmě. (Nepřítomným Blance a Katce už je třicet, a to ne dohromady, jako když jsme začínali – léta letí.)
A přibyla nová pojízdná miniudírna – jedna z mnoha Vlastíkových technických vychytávek.
Po Evině bramboračce a kulajdě a Vlastíkových nápojích (bezinkových limonádách a pivu) se rozjela degustace, jejíž počet vzorků hrozil rekordem, což se potvrdilo. Vokáči odjeli do Hostomic po degustaci zmrzliny nezapočítané do vzorků (Anežka však preferuje chleba!), ale zanechali nám zaznamenáníhodný vzorek č. 12/2. A Ála navíc, ta si nedá pokoj, přivezla i své sušenky do tokajského.
Degustace s modifikovaným číslováním vzorků:
- Vlastíkův vzorek zapečetěný včelím voskem
Vlastík: „Jen jestli to půjde otevřít – je to červený, ale z čeho?“
Ostružiny nikdo nečekal. Hani: „Jindřiško, můžeš si psát - suché ostružinové . . .“
- Pochmaní černý obal označený „SKLEP“
Černý rybíz poznaly všechny dámy, ale že je to Čerbíz barrique polosladké, to se zjistilo až po odstranění obalu. Eva to pak přečetla do detailů, včetně buketních látek.
- Šárčin vzorek zahalený v utěrce
Rybízák od ostravské firmy Rybízák, zakoupený na náplavce. Charakteristika: černej klasickej, strašně kyselej, proto je suchej.
Katka začíná se svými statistickými dotazy a ostatní s nejapnými i japnými odpověďmi. Témata: kdo ještě má rodiče, jak se jmenovala tvá oblíbená panenka (to si užili zejména pánové, kteří byli japní všichni), cos četl opakovaně . . . Nejjapnější však byla Eva s dotazem: „Co tu vlastně šmíruješ, jseš nějakej Facebook, nebo co?“
- Věřin vzorek skrytý v bílém pytlíku na lipový květ
Normální víno z vína, nikoli z Hrušek, ale z krámu, podle Věry kopřivový Sauvignon, podle ostatních může být.
- další Šárčina utěrka
Tipovaly se višně nebo třešně - a bylo to víno z višní z moravských sadů neboli jedno z vín zrozených v Lednici.
- Álina lahvička s viditelným nápisem „www.sipkovevino.cz“
Hlas zleva (Hani, Eva nebo Věra): „Tlamolep do omáčky.“
Řezák: „Kdo umí číst, je mu to jasný.“
Takže šípky byly jasné. Pak jsme si však všimli méně viditelného nápisu na lahvičce, bylo to kdoulové víno 2018, žádné šípky! Ála nás zase jednou dostala.
- Vlastíkův pětilitr s vzorkem barvy vzorku čísla 6
To byly šípky – a nikdo to nepoznal.
- Řezákův částečně předdůchodový rybíz
Prý loňské svatomartinské pití. „Hele, Jindro, napiš tam barva dobrá“, pravil Řezák. TAK píšu, šéfe!
- Slezáčí krása se závojem, utěrka potřetí
Vlastík povyprávěl o kráse bez závoje, tipovaly se třešňovišně a bylo to višňové víno „Náš sad“. Jak prosté!
- Řezákova medovina 2014 neboli „už to tu bylo před šesti lety“
Na rozdíl od Helenky Vlastík a Řezák konstatují, že to není přeslazené.
Řezák začíná uvažovat o vyhledávači klíčových slov z degustačních zápisů. Aktivní důchodci nejsou žádná suchá haluz národa!
- Hanino „zase červený“
Věra a Helenka správně poznávají červený rybíz.
12A. Hanina směska (přecházíme na Helenčino číslování)
Hani uvádí detaily (skořice, hřebíček, černý rybíz, maliny) a sekce vedená Julkem hlásí, že toto je jednička.
12B. Věřino hnědé cosi
Jasná ořechovka. Kromě ořechů, jak pravila Věra, se tam nic nedává. Leda nějaké koření . . . Třeba hřebíček, možná.
12C. Vlastíkova velkokapacitní láhev
Chytře se ptám, která morela to je, a prý je to ta, kterou musel Vlastík vykácet. Tak proto ta obří láhev.
12D. dvě stejné roztomilé lahvičky od Helenky a Pochmanů s naštvaným koronaviřím ksichtíkem
Dost silný obstler od Dupavlíka, který jako správný hobit rozdává na oslavách svých narozenin dárky hostům. Kvůli koronavirovým limitům ohledně počtu účastníků mu zbylo i pro účastníky akce Hrušky 2020. Saša se zajímal, jestli má hobit Dupavlík i hobití nožičky. (Jak ví o jeho hrudním košíčku?)
12E. Sylvovice od Slezáků
„Slivovice čistá jenom ze švestek“, shrnuje Saša.
12F. Fousovice od Fouse
Vlastík: „Meruňky!“
Fous: „Správně!“
Já (v duchu): „Rychlý, tak to má být, to by se to zapisovalo.“
12G. Pochmaní černý obal označený „LEDNICE“
Kávové pivo z Břevnovského klášterního pivovaru, které všechny docela pobavilo. Veselá ledová káva v pivní lahvi. O kávě fakt nešlo pochybovat. Jen jsme vlastně neřešili arabiku a robustu. Chyba!
Ještě večer se Věra svěřila s tajemstvím, že má dvě sleziny, a všechny přítomné ženy zareagovaly, že to je jasný (první čtvrtek v měsíci a dvanáctého v měsíci – a 12krát do roka).
Krátká, ale intenzívní sprška zahnala všechny zase do domu, i když se nás hodně chystalo nocovat po dlouhé době opět na zahradě (a někteří tam již zalehli).
Ráno opět příjemné, tentokrát po snídani přípitek na Láďův včerejší svátek (mražené jahody krásně bublají) a pak individuální odjezdy. Slezáci ještě plánovali kola, Helenka doručení zapomenuté utěrky Šárce a já se zatím, Vlastíku, v ničem dalším nebudu patlat.
Závěrem jako vždy: Díky všem za milou společnost a Jurkům ještě zvlášť za jejich pohostinnost.
Jindra