Zápis z dvanácté (jubilejní) Svatojanské degustace u Jurků (24.–25.6.2017)
Účastníci: domácí Jurkovi (Eva, Vlastík, přítulná kočka Myška), místo CD (cyklodegustátorů) nastal čas DC (deficit cyklistů), pěšáci Ištváni, Řezáci, Beranice, Pochmani a motodegustátoři Vokáči (to nás bylo 12 včetně Myšky). Nakonec dorazil i motodegustátor Šéfík – a bylo nás 12 plus Myška.
Začalo to pozvánkou, z níž vyplývá, že Myška není žádná Miška, jak jsem se léta domnívala:
12. degustace 24. - 25. 6. L. P. 2017 v Podluhách
Vážení příznivci degustací,
TAK jsme se dočkali a je tu DVANÁCTÁ Svatojanská degustace. Pravda, neobešlo se
to beze ztrát. Už vás nevítá náš přítulný pes Ferda, ani před vámi neprchá náš
plachý kocour Diblík. Jediný vítací chlupáč v naší domácnosti je už jen
naše osmnáctiletá kočka Myška. Není to žádná osmnáctka šťabajzna, jak bychom si
představovali – je trochu nahluchlá a taky hůř vidí, ptáky už nehoní a myši
nechává na pokoji. Polehává po zahradě a loudí dobroty.
PROGRAM:
Ochutnávka malých množství vámi dovezených vzorků, ať již vlastní výroby nebo
jiných zkušených výrobců likérů, destilátů a vín. Vlastík chladí ve sklepě pivo
a bezinkovou limonádu.
Vylučujeme z degustace
likéry a alkoholy neznámého původu a z vietnamských večerek. Likérka DRAK
už snad neexistuje.
Vše ostatní ochutnáme podle hesla
„Dobrého pomálu“!
JÍDLO:
Bude tradiční bramboračka. Houby nerostou, ale máme nasušeno z loňska. Dobroty,
které přivezete, přijdou vhod, jakmile se trochu setmí. A taky aby bylo čím
prokládat vzorky.
SPANÍ:
Tradičně na zahradě. Předpověď je stále suchá. Kdo bude chtít spát v domě,
jsou volné pokoje nahoře - ale je tam vedro. K dispozici je samozřejmě zázemí
našeho domu, obě koupelny, WC atd.
OSTATNÍ:
Jahody k nedělnímu sektu nejsou jisté. Nová výsadba jahod pěkně
zjara kvetla a nepřežila dubnový mráz. Další květy spálil květnový mráz. Teď
tam jsou jen zbytky, které dozrají a kosáci je snědí než přijedeme
z práce. Ale zraje rybíz J
Bazén: letošní teplé počasí je nakloněno koupání. Bazén je připraven, pH přiměřené, teplota vody: ráno ca 25 °C, odpoledne kafe.
Počasí: letos to bude mít sv. Petr zvaný Řezák jednoduché. Udržuje nad střední Evropou slunné a suché počasí. Ale po degustaci, Svatý Petře, by už mohlo trochu napršet. Ale tak nějak rozumně – ne, aby nám to spláchlo zahradu sajrajtem z polí jako před několika lety.
Zápis doufám, že provede s humorem osvědčená glosátorka Jindra. Toho už se nezbaví.
Těšíme se na vás!!!!
Vlastík a Eva
V sobotu tedy podle Helenčiných plánů vyrazily 2 pěšácké skupiny: Skupina A (Láďa a Ištván) vlakem z Prahy do Lochovic a dále pěšmo, skupina B (Helenka, Věra, Řezáci a já) vlakem z Prahy přes Beroun do Praskoles operativně přejmenovaných na Prskolesy. Áčka se rozdělila na A1 a A2 kvůli porouchané lokomotivě, takže Láďa vyrazil z hlavního o dost později a dle plánu dojel do Lochovic a pak s posezením ve Rpetech došel do Podluh, Ištván mu nepřistoupil na Smíchově, nýbrž dojel nějakým dřívějším rychlíkem až do Hořovic, prošel si Jurkovic ulici, hřiště, Felbabku (nenašel hospodu). Není jasné, kdo z pánů áčkařů byl jednička a kdo dvojka. Protože jsme je s Helenkou rozhodně nechtěly urazit, pracovně jsme je pojmenovaly nejdřív A12 a A13, pak – po všech telefonátech a SMS – Pat a Mat, nechť se rozhodou sami.
Béčka jela pohromadě, v Berouně a poté v osobáku degustovala Svijany v plechu, ačkoli průvodčí mumlal cosi o prohibici, kterou právě ve vlaku vyhlašuje, a dále otestovala standardně výbornou Haninu griotku. Po Prskolesech ale přišla pravá bomba: Vinice Johanka Keltská, vinařská podoblast mělnická, viniční trať Pod Otmíčskou horou, řádky do osmičky Zweigeltrebe, pak včetně řádků 12 a 13 Tramín červený, pak Rulandské bílé . . . Pod dohledem psů Boba a Daga jsme degustovali vše, z toho Zweigel 2 ročníky (2010 a 2016). Helenka a Hani pak zakoupily po lahvince tramínu zvaného TČ. A ještě tam měli pidirozhlednu, na kterou jsme samozřejmě vylezli.
V Lochovicích malý obídek a degustace Chodovaru dvanáctky zelené (!!!) – Řezáci a Beranice. Nakonec ale vše zelené skončilo u Věrušky, včetně 2/3 Řezákova velkého. Kozlík jedenáctka je Kozlík jedenáctka . . .
V okamžiku O (u odbočky na Ostrý) se skupina B rozdělila na B12/2 (Hani s Helenkou – přes Ostrý na Felbabku do té hospody, co Ištván nenašel) a B12/3 (Věra, Řezák a já) bez Ostrého do Rpet s dobře známou hospodou Járy Cimrmana, kterou předtím Láďa samozřejmě našel a dlouho si tam poseděl. Degustace B12/3: Birell (Věra), Staropramen (Řezák), Plzeň (já). Zaznamenáníhodná konverzace Věrušky s paní servírkou: „Máte nějaké rybičky?“ „Myslíte jako v akváriu?“
Když skupina B12/3 dorazila k Jurkům, byli tam už všichni kromě Šéfíka. Po jeho příjezdu se pak degustační tým stabilizoval a přišla na řadu avizovaná (skvělá) bramboračka a navíc i meavizovaná (skvělá) kulajda. Nelze zapomenout ani skvělou Tullamorka, jíž jsme zapili Šéfíkova vnoučka Fanouška „Säuglinga“ Pleskota.
A pak už vypukla oficiální dvanáctá degustace:
- Vlastíkova piva od jedničky ke čtyřce
První BB (Brdský bahno) hořké, podle Evy sice jako na urologickém oddělení v nemocnici (viděla tam bílkoviny v moči), ale jako pivo dobré, nepasterované, nefiltrované.
- BB čtvrttmavé
„Jantar tmavý“, 11 - 12°, první pivo, které Vlastík skutečně vařil („pivo s chmelovarem“).
- Hanin „neznámý vzorek“
Griotka, pohrobek ze stromečku, který už není, čísi pochvalné vyjádření: „To je tak hustý, že se to dá mazat na chleba!“
- Helenčin anonymizovaný vzorek z Polska
Vlastík cítí jehličí, ale jen nepatrně, Řezák praví, že zubrovka to není, Helenka přiznává, že je to Soplica szlachetna wódka zakoupená výhradně kvůli názvu Soplica a Hani přiznává, že jí vodka nikdy nechutnala.
- Věřina „višňová jako třešňová“
Beranice má doma zapsáno, jestli je tam koriandr, kurkuma nebo kardamom . . . Podle kohosi (Hani?) kdyby se to nahřálo, bylo by to na běžky.
- Hanino „vypláchněte si a kdo to pozná, ten to vyhraje“
Jakési rosé.
Ála: „Není to mrkev?“ Prý další podobné by byla dýně . . .
Beranice: „Naředěná červená řepa?“
Ištván: „Agáve?“
A byl to filipínský rum Tanduay. Honza studuje lahvičku: „To není rum, ale RHUM!“ Řezáčí speciální bonbónek pro 12. výročí degustace.
- Pochmaní „to pozná každý blbec“
Všichni cítí jehličí. Jalovec tam je – a je to London Dry Gin.
- Vlastíkova záhada
Pálenka zelinkavá, ale kdoulovice to není. Silné, ale krční fréza to není. Je to totiž slivovice, která byla uložena v sudu napůl dubovém a napůl akátovém. Vlastík začíná dosahovat technologické dokonalosti. (Ve zkratce: „ Základ standard, zrání prefíkané - takže známo nám to není, jasný pane!“)
- Řezáčí „něco jemnějšího“
Identifikována malina a Řezáci přiznávají, že z Moravy.
Věra: „Malina od Jelínka?“
Řezák: „Ne, z Moravy.“
Věra: „Vždyť Jelínek je taky z Moravy!“
Ale je to prý od Kočky/Kotschky.
- Řezákův bezbarvý nápoj
Jindra: „A my máme uhodnout, že je to calvados?“
Šéfík: „Nalej mi ještě!“
Řezák: „ Chceš to ředit?“
Šéfík: „Ne, nalejt!“
- Hani: archív 2014 rybíz-maliny
Vytáhl Vlastík ze svého archívu dřívějších degustačních vzorků.
- Pochmaní anonymizovaný vzorek, který tu již jednou byl
Vlastík: „Citrusy v tom jsou . . .“
Helenka: „Limoncello!“
A všichni si museli vyslechout historku o home-made ruccolinu a limoncellu (Podluhy versus Ital), někteří už poněkolikáté.
- Vlastíkovo další pivo tmavé, nesladké a dobré jako „Márfík“
Helenka: „Všechny piva máš dobrá!“
- Honzův zajímavý vzorek
Shodli jsme se, že by to mohly být Vokáčovy hrušky, ale ve skutečnosti to byl Albertův calvados!
A pak už mimo degustaci došlo i na Šéfíkovy vycí písně (kromě Tullamorky přivezl i kytaru!) a TČ od Johanky Keltské, který skupina B12/2 protáhla přes Ostrý a pak se vychladil ve sklepní lednici.
Ráno po snídani a odjezdu Šéfíka, který vezl Řezáka a Ištvána do Jinců na nádraží (spěchali do Keblan), došlo nejen na šampaňské, ale i na jahůdky, které pro nás Eva zachránila. A Vlastík vyhlásil, že příští degustance bude zaměřena na vína (pivo bude jen na žízeň a tvrdé vypustíme). To je výzva hlavně pro viniční trať Pod otmíčskou horou!
Vokáči odvezli Hani a Helenku, Pochmani protáhli Věru Hořovicemi (posezení v zámecké kavárničce i na „lázeňské“ lavičce pod nádražím) a tato nově vzniklá sekce AB 12/3 se důstojně rozloučila Na Perónu, kde překvapivě měli pivo Vilém z rodinného pivovaru Jince. Takže jsme si připomněli Řezáka a Ištvána a připili jsme jim na zdraví a na včasný dojezd do Jinců i odjezd z Jinců a na šťastné dosažení tábora podle plánu, aby se z nich nějakým řízením osudu nestali Pat a Mat druhého dne.
Díky všem účastníkům a Jurkům zvlášť, za rok to tedy půjde vinný-nevinný.
Jindra