Zápis ze sedmé Svatojanské degustace u Jurků (16.–17.6.2012 – tj. na Adolfa)

Účastníci: za domácí  Jurkovi (Eva, Vlastík, kokr Ferda, kočka Myška a skoro neviditelný kocour), za hosty motodegustátoři Vokáči, Zdena & Šála, Saša Fuchs a Fous, speciální kategorie Vla-Vla (vlakodegustátor Vlado), cédéčka Šárka (tam CD, zpět moto), Śéfík, Řezáci a Pochmani. Celkem tedy 15 dvounohých účastníků, z nichž Fous si prý přijel na degustaci odpočinout. A nepřijel sám . . .

 

Cédéčkům tentokrát ani nesprchlo, ani studeně nezafoukalo, takže byla poněkud přehřátá, zato se mohlo sedět i spát venku. Evina podbrdská bramboračka byla už vlastně tradičně s mraženou mrkví (zase trochu jiná, ale stejně skvělá), následovala další obvyklá makrobiotika.

 

Vzorky

1. vzorek „jé, to je krásná lahvička“ (skoro všichni)

Vlastík pravil: „Hádejte – ale pálenka to není. Likér to taky není . . . tak já to prozradím – je to medovina!“ Jakmile Honza zvěděl, že jde o medovinu, okamžitě mu to připomnělo medovinu z Rábí (Rabí). Konečný verdikt: medovina typu tokajské, květový med.

2. vzorek „to je vode mě“ (Zdena)

55%ní rum s medem z Kanárů – prý jejich národní nápoj. Julek chlastač byl nahrazen Šéfíkem povídavým. Až když se podařilo utnout ty jeho příběhy, zvěděli jsme, že je to Fuerteventura kanárovice.

3. vzorek „vod Ládi“

Směska černé třešně, meruňkovice, slivovice. Výsledek: dobré fortifikované ovoce.

4. vzorek „Řezákův experiment – ročníkové cuvée“

Vzorek byl uveden krátkou prezentací neboli Skupinářovou hláškou: „Tokajský je úplně stejný jako tátovo šípkový, akorát je sladší.“ Má to být z šípkové trati Praha-Turnov, jihozápadní svah Borovičky kdesi u nádraží Praha-Slátanice. Řezák asi upřesní, zápis je v tomto nejasný. (Pozn. Ř.: To byla informace pro zvídavého vinaře Láďu - trať 070 Praha-Turnov, lokalita „V borovičkách“, tj. mezi hradlem Skály a nádražím Satalice, JZ svah s výhledem na Prahu ozářenou zapadajícím podzimním sluncem.)
Ale pokud jde o experimenty - jen tak dál, Řezáku!

5. vzorek „podívejte se na tu barvu“ (Řezák)

Rybízák 2011 (ale Řezák našel ve sklepě i ročník 2009 a 2006). Jde prý o rybízák nikoli archívní, nýbrž normálně konzumní (noumáuní buáky).

6. vzorek „už jsem nevěděl, co s višněma“ (Vlastík)

Vlastík nevěděl, co s višněmi, a kupodivu z toho vzniklo višňové víno. Verdikt: barva krásná, vůně žádná, suché. Vlastík nakonec prosadil, že všichni ucítili lehký náznak griotky. K tomu Vlado: „Dětem do čaje dobrý!“ A Ála: „Je to velmi, velmi suché.“

7. vzorek: „Šťáva z rybízu, šťáva z višní – radši zase ňáký alkoholy!“ (Ála)

Řezák:“Ale vyprošuju si záporné ohlasy!“

Ostatní: „Máš je mít!“

Ála: „Je to dobrý, už několik dní mě bolí v krku.“

Jindra: „To je síla po těch šťávičkách.“

Honza: „Nevím, jestli to budu vůbec pít . . .“

Ála: „Tak mi trošku přilej!“

Vlado: „Já to asi sbalím.“

Řezák: „Z přítomných Fous dělal aparaturu, Láďa řízení.“

Fous pak povyprávěl, jak na vojně chodil na jednu desítku piv a vyráběl alkoholdehydrogenázu po litrech.

Poté jsme totálně zmátli fanoušky na blízkém hřišti svým „góóól“. („Kdo dal gól?“ – „Naši!“)

Šárka: „Děláte moc velký vzorky, já ji mám jak z praku.“

Ála: „Po čem?“

(Jo - byl to asi calvados.)

8. vzorek „to vypadá, že je od nás“ (Ála slibně)

Saša: „Jen jemně, jemně, jemně!“

Nesmělý hlásek: „To je nějaká slabá griotka!“

Hani: „To říká kdo?“¨

Ála: „Já!“

Saša: „Zase?“

Fous: „Višňová medovina nebo medová višňovina.“

9. vzorek „tak šup!“ (Šárka)

Śéfík: „Co to je?“

Šárka: „To si musíš poznat, ty osle!“

Ála znalecky: „Sedmibylinný nebo dvanáctibylinný praděd?“

Śárka: „Praděd 1983!“

Ála (objevně): „Pra-pra-praděd!“

10. vzorek „šláftruňk – hádejte, co to je“ (Šála)

Fuchsi a Jindra: „Pelinkovač!“

Láďa: „Může bejt!“

Eva: „Je!“

Jindra: „Jurkovi to dobře znají, už nás s ním jednou vyhnali.“

Následovala pohádka o tom, jak se Budile v Chorvatsku zalíbila velká piča a jak jsme pak párkrát vypili loď z Pelinkovače. Všem chutnal, nebo to alespoň s úspěchem předstírali.

11. vzorek „a další vzorky už nebudou?“ (Láďa)

Śéfík: „Co to je?“ Úplně všichni sborem: „Fernet!“ A byl to on . . .  I Śéfík má své dny.

12. vzorek „kdo byl na podzim u Beranů, už to pil“ (Fous)

Ála, Hani, Jindra: „Hrušky!“

Šéfík: „Já cejtím normálně bublinkovou limonádu a pak jsem zjistil, že mi Fous vůbec nenalil.“

Následovaly vzpomínky na nápoj zvaný Mixela a doporučení, jak pít hruškovici s hruškovým džusem. (Jak se zjistilo ráno, posluchači byli chápaví.)

13. vzorek „víno z jmenin“ (Vlado)

Vlado: „Ani vlastně nevím, jak se to jmenuje.“

Honza: „A víš, jak se jmenuješ ty?“

A byl to Merlot-Cabernet Sauvignon a to byla ta poslední tečka za tou naší degustací. Pak se přešlo na pivo, hruškovici atd. již v režimu normálního pití (výzva pro Julka!), následovalo kecání, hraní, spaní . . .

 

Ráno po opulentní snídani cédéčka vyrazila první ještě před polednem, po cestě je předjela Vokáčí kabrioletová sekce. Zastávky CD byly a byly výživné, hlavně v Hatích a v Dobřichovicích (Zámecký had zažene hlad). TAK za rok?

 

Jindra