Někdo se snad domnívá, že od určitého věku nestojí za to narozeniny slavit. Opak je pravdou - teprve ve zralejším věku je třeba oslavovat, že se člověk vůbec dožil. A již v pátek večer Tomáš neponechává nic náhodě, což se Magdě očividně líbí. I Julek jásá, zatímco Pepa už něco tuší.

V sobotu ráno bylo na Husovce hezky a spousta aut, nakonec i Řezák vyjel. Danin smělý turistický plán vyšel jen částečně, protože celou sperativní trasu Husovka - Liščí - Rozcestí - Výrovka - Luční - Obří - Obřákem do Pece a zpět na Husovku zvládli jen Hujeři, někteří proti směru hodinových ručiček. Ranní ptáče Řezák sice přemlouval na Sněžku, ale nakonec se mu do cesty postavilo několik otevřených hospod, jedna i s vycpaným bývalým kolegou, druhá na mýtince, další na Rozcestí, Luční s koláčky, takže se rozhodl šetřit síly na večer. A bylo jich věru třeba.

Zlomyslný Tomáš vedle nového měsíce objednal i hustou mlhu, do které účastníci jen marně svítili baterkou. Pepu Berana štěkání tak vyčerpalo, že zmizel v blízkém mlází a po delším pobytu tamtéž (kdy na něj Hani trpělivě čekala) získal náskok, který se už nikomu nepodařilo překonat: marně Magda štvala Karla nocí a mhou.

Nakonec ani nebylo třeba burcovat horskou službu, všichni, včetně znovuzrozeného Pepy v pořádku dorazili zpět a mohli jsme přejít k hlavnímu bodu, k oslavě Tomášových kulatých 5 x 12 narozenin. Dary byly rozmanité, přiměřené věku, některé i slušivé. Následoval přípitek a steward s občerstvením a bylo veselo...

V neděli ráno jsme byli unaveni nejen my, ale i počasí, takže po krátké zdravotní procházce mlhou na Kolínskou, kde Fous a spol. ukázali, že si umějí žít, jsme sešli zpět k chatě a sjeli do údolí a do sluníčka a do Prahy.

Tomáši, děkujeme.

Sepsala Helenka, fotil Honza