12. 8. 2026 – nePtačí na F
Po Č a D více méně na Vinohradech a výjezdních Ď a E na pražskou periferii jsme se vrátili na F do širšího centra. Jako KPČ mě napadla krátká jízda vlakem po nové trati z Dejvic na Výstaviště, takže sraz byl v legendární dejvické nádražce. Pár se nás tam sešlo, nakonec to našel i přespolní Berousek, který marně hledal dejvickou nádražku ve Stromovce. Nakonec se doptal. Avšak přítomní se unesli, že půjdeme pěšky, což jsme učinili, a kolem Lajky (loňská ptačí únorová) a AVU (letošní otevírání zahradních restaurací) jsme přes nástupiště zastávky Výstaviště a kolem stánku Ferdinand (viz foto) došli kolem už přejmenovaných Zlatých ručiček (prosincová neptačí před deseti lety) došli k Ferdinandovi. Pěkný lokál, nevrlý hospodský a dobré pivo. Nakonec se nás tam sešlo skoro dvanáct, po delší době přišel i Česťa. A pak bylo zatmění Slunce.
Helenka

3. – 9. 8. 2026 – Voda
Na srpnové slezině pořádané tradíčně v Čepicích jsme si objednali a více méně snědli 7 kolen. To, že jsou větší než jindy, se mi nezdálo, pan Šafář potvrdil, že jsou skutečně větší, protože už je neobjednává předpřipravená, ale připravuje je sám. Kromě 14 jedlíků kolen byli na slezině 3 děti a 1 pes, jakož i 4 hosté z vedlejších stanů. I na 2 kytary nakonec došlo.
Vody bylo málo. Zatímco děti v pohodě došly vodou od stánku až k mostu, Dušan došel s lodí ze Sušice a pak asi ještě do Horažďovic. Noční bouřka s vichřicí žádný stan neodnesla, jen Vokáčí pergolu poněkud pocuchala. Soutěž o největší stan skončil plichtou mezi Šéfíkem s Alenou a Birndty, tu o nejmenší jsme s převahou vyhrály my se Šárkou. Paní Polánková stále prodává v obchodě, na hospodě už byl zamalován nápis, že to kdysi byla hospoda, naše hvězdička na mostě stále nemá označení 12. trasa a na Mouřenci u kostela je (už asi čtyři roky) nová skleněná socha paní Tesařové zpodobňující poustevníka Vintíře. Mašek už ze zdravotních důvodů do Čepic nejezdí, takže se nás nikdo nezeptal, zda je tady Bohuna. Mimochodem, na slezinu Bohuna přijela. Vráťa už nejezdí.
Foto ze sleziny Zuzka poslala všem, tak tady jen pro ilustraci a archivaci.
Helenka

6. – 10. 5. 2026 – Stezka

Zakončení v neděli 10. 5. v Letním kinu v Litoměřicích (bod 6 na mapě).

Dubnové foto měsíce lákalo na Milešovku a skutečně tam někteří vylezli, já si myslím, že jich bylo osm. A byli jsme ještě na Házmburku, tři nahoře a dva nám hlídali baťohy v sedýlku pod vrcholem, na Košťálu (3 a 3), na Lovoši nás bylo 10, z toho Dušan Krásničan dokonce dvakrát, a čtyři jsme poslední den byli skoro na Radobejlu. Jako absolutní vítěz vychází Berousek, který byl všude. Tedy kromě Kamýku, kam vylezli Slezáci i s kolama. Gratuluji. Jinak téměř vše dopadlo podle plánu, noclehy nás potěšily, neexistující hospody cestou už méně. Jen Ála špatně vyhlížela Honzu, štěrkem pokrytý prostor pod rozhlednou byl podle cedule obilným polem, Věře bílé v Malých i Velkých skutečně chutnalo a Drdy po létech poděkoval Dušanu Krásničanovi za četné zavádění. Přijely i dvě hostky a vodovody neprodala Francouzům vláda, jak se domníval pan Havel v Třebenicích. A zmokli jen někteří z nás, odměnou nejen jim, ale nám všem byla duha nad Labem u sv. Barbory. Nakonec nás přijelo něco přes třicet, přesnou statistiku má Hani, které tímto děkujeme za veškerou péči a taky za to, že nepoložila šéfování trasy, k čemuž před sedmou před zámkem ve Velkých Žernosekách měla blízko.
Helenka
Fotky od Řezáka
Fotky od Tomáše a dalších, plus malá vzpomínka na „pidi 2014“

2. 5. 2026 – Prvomájové otevírání zahradních restaurací
Na tradiční prvomájové otevírání zahradních restaurací si tentokrát vzpomněla Hani, ale všechno bylo trochu jinak. Jednak jsme se sešli až 2. máje, počasí bylo velice letní a přišlo nás do Stromovky asi 12 set. Šest bylo nás a 1194 účastníků jakéhosi rodinného běhu. Začali jsme chutným alem v Gauči na Výstavišti (nyní Kolkovna), pokračovali přes Artyčok a Vozovnu a skončili u osvěžující malinového kyseláče v zahrádce u AVU. Hezké to bylo.
Helenka

15. – 16. 4. 2026 – Plečnik na Bratislavském hradě
Po únorové návštěvě Plzně se kulturní úderka na popud Magdy vypravila v dubnu na Plečnika na bratislavský hrad, aby zjistila, že nejvíce Plečnika je stejně v Praze.
Jelo nás deset, protože Pepa na poslední chvíli zjistil, že ztratil občanku, ale kupodivu o pár dní později ji zase našel. Tak aspoň na fotce z deštivé Plzně. Prohlédli jsme si starou Bratislavu, prošli se podél Dunaje, popili místní piva, pojedli brynzovou polévku demikat a halušky v haluškárni v průjezdu a bratislavské makové rohlíčky, přenocovali a vrátili se do Prahy. Bylo hezky a Dunaj je mohutný. Ostatně, kdy jste byli naposledy v Bratislavě? Projíždění se nepočítá.
Helenka
Fotky od Řezáka
Fotky od Hanči

11. 4. 2026 – Nohybské vítání jara na Brdech
V sobotu na Brdech nás bylo hodně, a to Dana ještě telefonovala. O den později u svině (Černé) nás bylo podstatně méně, ale zato přišli kouzelníci Pečánkovi. A já si výjimečně dala Černou svini.
Helenka
Fotky od Řezáka

12. 3. 2026 – Březnová neptačí slezina bez Ptáků
V šest hodin seděl v Cisterně na Spořilově samotný zasmušilý Honza. Potěšilo ho, když o dvanáct minut později přišla pěší výprava, která nejenže našla dům, kde bydlel pan Červenka, ale i navštívila kupodivu otevřený kostel svaté Anežky České, a rázem nás bylo osm. A protože přišli další domácí i host a protože měla Věra dobrý nápad zavolat Blance, nakonec přišli kouzelníci Sommeři oba i s dcerou a jejím chlapcem, takže jsme k dost dlouhému stolu museli přidávat židle.
Helenka

17. 1. 2026 – Skupina pana Vokáče
Kulturní život na trase pokračuje. Skupina pana Vokáče u příležitosti 110. výročí založení hnutí dada opět navštívila krytové divadlo Orfeus. Pan Vokáč neuniknul osudu a na vlastní svetr poznal, co je to dada, za což se mu sličná herečka mnohokrát omluvila. Dr. Fuchs s překvapením zjistil, že je objektem dadaistické básně i se svou Fuchsií. Inu, dada je dada. Opět příjemné prostředí a mírné ceny. Mimochodem, hnutí dada bylo založeno v kabaretu Voltaire v Zrcadlové uličce v Curychu, který jsme na popud Magdy předloni navštivili.
Helenka

13. 1. 2026 – Za kulturou do Plzně
Na začátku jsme se domluvily s Helenou Bedřiškou a nakonec nás za kulturou do Plzně odjelo v pátek 13. hned osm. V Masných krámech na nás čekal Josef Šíma, v Lékárně na náměsti chutný oběd a u autobusového nádraží prohlídka Loosova interiéru Brummelova domu. Kdybyste chtěli zopakovat, tak výstava končí 1. března a na prohlídku se objednává v informačním centru. Ještě jsme viděli Radbuzu, Mrakodrap, velblouda ve znaku, synagogu a nové divadlo. A vymysleli jsme další kulturní výjezd.
Helenka

9. – 12. 1. 2026 – Prudký start 12ky do roku 2026
Posilvestr
I když jsme vynechali lednovou řádnou slezinu (první čtvrtek v měsíci připadl na Nový rok), hned druhý víkend v měsíci uspořádala Hani tradiční novoroční lyžovačku, kterou se už zdráhám nazývat trasovou, protože řadu někdejších hojných účastníků trápí buď nemoci nebo lenost či něco jiného. Nicméně na Jednotu přijeli kamarádi z jiných tras (3, 4, 10, 13, 16, 20 a lidé mimotrasoví), kteří si užili čerstvého sněhu, krásných výhledů, mrazivého počasí a večerní hudební produkce Mirdy Hozy, která si nezadala s nezapomenutelnou Dušanovou písňovou exhibicí na Krašově. Četné pády do měkkého prašanu odnesla jen hrazdička na běžecké botě Jany Ch. Nakonec to vypadá, že Jednota by nemusela být naposledy.
nePtačí U svaté Anežky
A hned po návratu se na nás těšil bratr syn od svaté Anežky, kde jsme popili něco českých vín bílých a červených a nakonec bratrovu exkluzivní meruňku.
Kdo nepřišel, zaváhal, protože už cesta do vinárny zasněženými uličkami Starého Města byla opravdu překrásná.
Helenka

Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024, 2025