Návrat na hlavní stránku
dvanáct dvanáct dvanáct
příští slezina: 6. 12. U Šumavy
poslední aktualizace: 15. 11. 2018
6. 11. 2018 – Skupina pana Vokáče na Bláznivé lokomotivě v krytovém divadlu Orfeus
Někdy na jaře nás Honza Vokáč vyzval, abychom navštívili divadlo Orfeus a podpořili jeho neúnavné a nadšené herce. Na jaře to nějak zapadlo, ale když mi z Orfea poslali listopadový program, zkusila jsem dát dohromady skupinu a ono to vyšlo. Honza sice měl jiný program, ale sešlo se nás na představení sedm, z toho Berousek vnikl i do jinak nepřístupné části krytu. Divadelní bar jsme vypili z tvrdého alkoholu už před představením, protože Saša Fuchs dal rundu u příležitosti svých nadcházejících narozenin, poseděli jsme i po představení a shodli se, že můžeme návštěvu někdy zopakovat. Třeba bude moci i pan Vokáč. Pro případné návštěvníky: v baru je k dispozici pivo lahvové, víno rozlévané, polévka, utopenci, chleba se sádlem a rum, než ho vypijeme.

13. – 16. 9. 2018 – Červenec v září
I když se Dušan obával, zda nás pojede dost, když jsme čím dál tím starší, nakonec nás bylo 21. Protože zásobovací skupina ve složení Dušan, Fous a Milda pobývala v kraji už od úterka, sešlo se nás ve vlaku 18, ale v Mikuláši nás na zahrádce zahulené krčmy asi VI. cenové skupiny (malé pivo a borovička za 90 centů) bylo jen 10, ale předpokládali jsme, že ostatní vyrazili a) na nákupy, b) do cukrárny, c) na prohlídku města. Jen nás udivilo, že pět minut před odjezdem busu do Bobrovce nás bylo stále jenom 10. Tu zazvonil mobil a Ivan Birndt nám oznámil, že jejich skupina je ve Štrbě. No, nevystoupili včas. Z toho plyne poučení: jedeš-li ve zpožděném pendolinu, vystupuj neurvale.
Nakonec jsme se úplně všichni sešli u Mnícha, a protože jsme stále invalidnější a línější, jel Ivan autem nahoru hned dvakrát. Zásobovací skupina se činila, takže jsme měli nejen dvě výtečné večeře, ale i tři stejně skvělé snídaně. Borovičky bylo letos hodně, na placatky nedošlo. Hodně bylo i borůvek, brusinek, hub a polomů na prťce do údolí. I medvědí lejna byla, letos červeně puntíkovaná.
Nikdo významně nezabloudil, jen část kamarádů se ocitla na vrcholu Sivého, byť tam někteří vůbec nechtěli. Po sobotním ranním dešti jsme se vypravili na Babky a Dušanova úderná skupina Ostrá byla za výstup odměněna výhledem na půl Slovenska a přeletem orla přímo nad hlavou.
Počasí nám přálo, byť nejhezčí bylo v den cesty nahoru na chatu a v den cesty dolů z chaty. Jarda Benda v neděli hučel do Dušana, ať udělá další Červenec už příští rok. Uvidíme.
Cestou zpátky všichni své jízdenky našli.
Dík Dušanovi, že to spáchal, Mildovi a jeho kuchařské družině za servis, Kátě, která tam vůbec nebyla, za pečené maso a všem účastníkům za příjemnou společnost.
Helenka
Zpráva od Honzy
Fotky od Irči
Fotky od Jany Drozenové

29. 7. – 4. 8. 2018 – voda
Ačkoliv na trasovou vodu jezdí čím dál tím méně lidí, přece jen se na začátku srpna sešly v Čepicích tři kompletní lodní posádky (Ála a Honza, Čumbrk a Šéfík a také Naďa a Dušan), dále dva pěšáci Albert a já, plánovaně či neplánovaně se zjevující Bohunka a Pták. Kdybych započetla Maška se ženou, bylo by nás 12, ale bylo by to nečestné a nesportovní.
Na Šumavě není tak sucho jako jinde v Čechách, proto se všichni vodáci, zejména ti jednodenní z půjčoven, vrhli na Otavu, kde jich bylo pomalu víc než vody. Nevím, proč si někdo myslí, že když si půjčí a zaplatí loď, že to na ní bude také umět. Nebude. Chvíli jsme je sledovali na jezu v Sušici a bylo to neuvěřitelné. Jaký rozdíl oproti šikovným dětem z vodáckého tábora v Čepicích!
A co nového v Čepicích? Svatý Ján a dvanáctková hvězdička jsou stále na svém místě na mostě, hasičské tábořiště je stále retro a příjemné, ale s hospodami v obci a okolí je to svízel. Buď naprosto zrušené jako v Žichovicích či ve Chmelné nebo s otevírací dobou od 11 do 15 jako u Polenů. Ještě že je v obci minipivovar s hustou desítkou (podle Dušana), milou obsluhou, příjemnou zahrádkou, skvělými koleny a dokonce s chleby se sádlem jako pozorností podniku. A muzikanty Naďou a Šéfíkem.
Tak příští rok zase….
Helenka
(Fotky jsou od Honzy.)

23. 6. 2018 – 13. Svatojánská degustace u Jurků
Jindřin zápis

1. – 3. 6. 2018 – Výstup na Smrk
Zpráva od Jindry

4. – 8. 5. 2018 – 60. Stezka Kyjov


Zobrazit na větší mapě

Noclehy:
-1. čtvrtek 3. 4. Strání chata Popelka postele
0. pátek 4. 5. Javorník Hotel Filipov postele
1. sobota 5. 5. Radějov – Lučina RS Hutník postele
2. neděle 6. 5. Strážnice autocamping postele
3. pondělí 7. 5. Milotice Penzion u zámku
rest. U draka
postele
Zakončení – úterý 8. 5. Kyjov

Protože jsem toho napsala spoustu už před stezkou, tak jen krátce. Stezka se vydařila, jak již napověděla inspekční cesta. Jen počasí bylo daleko lepší, než jsme se vůbec odvažovali doufat. Mým osobním bonusem vedle vás, kamarádů, byly celé Bílé Karpaty a utěšené odpoledne s kávou, rohlíčkem, vínem a Jindrou na nádvoří zámku v Maloticích, jediným malusem roje muchniček pod vrcholem Velké Javořiny. A fotografy prosím o případný originální příspěvek do fota měsíce.
Helenka
Fotky od Hanči

14. 4. 2018 – Toulka za Ánrim
Toulka se vydařila. Zásluhu mají Kloučkovi, a to především: za krásné počasí, organizační zabezpečení a konzumační a pitný režim. Bylo nás patnáct, z toho 12 z naší trasy (včetně Berouska, který dorazil na kole) a tři hosté Vlado, Ištván a Padrino.
Já jsem si toulku s Hančou prodloužila o jeden den a v pátek 13. 4. jsme navštívily v Litomyšli vernisáž Bedřišky Uždilové (jak doporučoval Ivan Fridrich). Přikládám obrázek, který se nám nejvíce líbil, jmenuje se Rande u Křížku.
Ánriho jsme našli tentokrát bez problémů, od Berouska dostal tekutý pozdrav a od Evy Kloučkové kytičku a svíčičku. Na hřbitov nedošel Vlado, protože řekl, že on na hřbitov nepospíchá.
Kloučkovi – byl to moc hezký den.
Magda

Aby v BYLO něco BYLO, tak informuji, jak BYLO v sobotu na toulce za Ánrim.
Počasí BYLO nádherné. Na nádraží v Pečkách už čekali starostlivý Olda a usměvavá Eva. Účastníci se sjížděli ze všech stran. Ačkoliv švédské trojce chyběla Olinka, BYLO nás stále dvanáct, jen počet hostů se operativně měnil. Hosté se ukázali užiteční zejména v Žabonosech u hospody, kde BYLO zavřeno, ale pivo nám paní natočila. Dík Vlado, dík Ištváne. Po občerstvení v Plaňanech následovalo skupinové truchlení tentokrát u správného hrobu. Ánri tam je vyveden i s titulem (kdybys, Pepo, někdy hledal, tak pod jménem František Holub).
V Radimi u výčepu vína v posledním tažení (BYLO otevřeno poslední den, pak se někam stěhovali) se skupina rozdělila, aby se zase spojila v cílové hospodě U Marka u nádraží v Pečkách. Jen pečovatelce Jindře se nějak podařilo provést Láďu kolem, aniž by se stavili, a odvézt ho předčasně do Prahy. BYLO tam dobře a Kloučkovi nám prozradili, co BUDE příště. Na Ánriho vzpomeneme cestou vlakem a odjedeme do města nazvaného podle jedné z Ánriho vášní KOUŘIM. Kdy to BUDE, se ještě neví.
Jako poděkování Evě a Oldovi sepsala Helenka

12. + 27. 1. 2018 – Prezidentské volby
1. kolo 12. 1. – U sv. Anežky:
Jindra hlásí: „Hlasujících 12, výsledky: 8 Drahošů, 3 Fischerové, 1 Horáček. 2. kolo netřeba.“
2. kolo 27. 1. – U Řezáků:
Hlasujících 15, výsledky: 15 Drahošů.
Závěr:
Možná, že by volby celostátně dopadly jinak, kdyby se rozdávaly správné volební lístky nebo kdyby se všude volilo tak, jako ve Švýcarsku.


Předchozí roky:
1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017